9 C 100/2022-49 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem tohoto bytu a že žalovaná byt užívala podle nájemní smlouvy ze dne 10. 2. 2021, ovšem nájem skončil dne 31. 5. 2021, protože žalobkyně nájem vypověděla. Žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. 12 C 173/2021-131 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 196/2022-156. Žalovaná od 1. 6. 2021 užívá byt bez právního důvodu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vyklizení, ovšem bezúspěšně. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítla, že žalobkyně, její dcera [celé jméno žalobkyně] před soudem slibovala svůj byt dát k dispozici časově neomezeně a se symbolickým nájemným. Žalovaná po rozvodu svůj dům, který vystavěla, darovala žalobkyni. Nájemní smlouva byla sepsána proti dobrým mravům. Dcera jí záměrně zadržovala přeplatky z poplatků, a když se o ně přihlásila, raději jí dala výpověď. Žalovaná trpí gonartrózou levého kolene a v menší míře i pravého kolene. Lékaři jí nabízejí operaci, ale ona ji zatím nechce. Stěhování by pro ni bylo naprosto nezvládnutelné. Žalovaná se cítí diskriminovaná jako senior ve věku 75 let a jako žena šikanovaná vlastní dcerou. Má rovněž pochyby o tom, že by žalobkyně šla bydlet do paneláku. Žalovaná nemá žádnou obyvatelnou nemovitost k bydlení, není schopna se odstěhovat a ani nemá kam se odstěhovat. 3. Výpisy z katastru nemovitostí (č.l. 10-12 a 31-33) bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytu specifikovaného ve výroku I. (dále též jen předmětný byt). 4. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 8. 12. 2021 č. j. 12 C 173/2021-131 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 4. 2022 č. j. 5 Co 196/2022-156 bylo prokázáno, že žaloba žalované o určení, že výpověď ze dne 10. 2. 2021 daná jí žalobkyní z nájmu předmětného bytu je neplatná, byla zamítnuta a že právní moc obou rozsudků nastala ke dni 10. 5. 2022. V průběhu řízení sp. zn. 12 C 173/2021 se žalovaná domáhala k přezkumu, respektive určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu z důvodu její neoprávněnosti. Jako důvod pro podání žaloby uvedla mimo jiné, že veškeré přeplatky za roky 2008 až 2018 byly zasílány složenkou k vyzvednutí na poště, a protože se ani nevyzvednuté nevrátily zpět, byly vyplaceny, ovšem ona si žádné složenky na poště nevyzvedávala. Vyzvala proto žalobkyni, aby jí přeplatky vrátila, na což však žalobkyně reagovala tím, že jí zaslala výpověď z nájmu bytu. Předmětný byt byl žalované poskytnut jako bytová náhrada za byt 5+1 v přízemí domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a z tohoto důvodu byl sjednán časově neomezený nájem, respektive užívání na dobu neurčitou bezúplatně (s nulovým nájemným/platbou za užívání). Z odůvodnění rozsudku krajského soudu je dále zřejmé, že předmětný byt se nachází na adrese ulice [adresa] [jméno] [příjmení] v [adresa] v [obec]. 5. Dopisem ze dne 12. května 2022 včetně poštovního podacího archu (č.l. 13) bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k bezodkladnému vyklizení předmětného bytu v návaznosti na oba shora uvedené rozsudky, jimiž byla žaloba o neplatnost výpovědi z nájmu bytu zamítnuta. 6. Z lékařských zpráv (č.l. 34-37) bylo zjištěno, že žalovaná trpí dlouhodobě bolestivostí kolene, kdy jí byla diagnostikována Gonartrosis I.sin III st varus, artróza v pravém koleni a artróza třetího stupně v levém koleni. Z lékařského hlediska je pro ni nevhodná chůze po schodech a po svahu, cyklistika, dřepy a zdvihání předmětů ze sedu. Při dlouhém sedu je vhodné měnit polohu kolene. 7. Soud neprovedl důkaz žádostí o přiřazení příloh k žádosti o přidělení bytu ze dne 18. 2. 2022, sdělením starostky [obec] ze dne 24. 5. 2021, ani snímky fotografií, tj. důkazními listinami předloženými žalovanou (č.l. 48-40), neboť z obsahu těchto listin je jednoznačně zřejmé, že skutečnosti, které se z nich podávají, jsou pro posouzení uplatněného žalobního nároku irelevantní. 8. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle § 1042 o. z. platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak tím, že mu věc zadržuje. 10. Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem předmětného bytu a že žalovaná tento byt užívá bez právního důvodu, neboť její právo byt užívat založené nájemní smlouvou ze dne 1. 9. 2015 zaniklo výpovědí. Obrana žalované, která tvrdila, že žalobkyně slibovala svůj byt dát k dispozici časově neomezeně a se symbolickým nájemným, že nájemní smlouva byla sepsaná proti dobrým mravům a že jí žalobkyně zadržovala přeplatky z poplatků, byla již posouzena v pravomocně skončeném řízení o neplatnost výpovědi z nájmu; navíc tyto námitky jsou ve vztahu k uplatněnému nároku na vyklizení irelevantní. Ani domněnka vyjádřená žalovanou, že žalobkyně zřejmě nebude chtít předmětný byt pro sebe využívat k bydlení, nemůže sama o sobě na oprávněnosti žaloby ničeho změnit. 11. Soud se s ohledem na tvrzení žalované o šikaně a diskriminaci zabýval otázkou, zda nárok na vyklizení bytu není v rozporu s dobrými mravy, ovšem žalobkyně svá neúplná tvrzení nekonkretizovala a především neprokázala a to ani poté, co jí soud poskytl v tomto směru poučení podle § 118a o. s. ř., a v řízení žádné skutečnosti svědčící o nemravnosti uplatněného nároku nevyšly najevo. Žalobě proto bylo jako zcela důvodné vyhověno. 12. Pokud jde o stanovení lhůty k plnění, soud zákonnou pariční lhůtu prodloužil na 6 měsíců, přičemž vyšel z následujících úvah. Skutečnost, že zdravotní stav žalované je nepříznivý, která byla prokázána, odůvodňuje poskytnutí výrazně delší lhůty k vyklizení než je zákonná 15-ti denní lhůta k vyklizení, neboť nelze přisvědčit tvrzení žalované, že je pro ni stěhování naprosto nezvládnutelné, když stěhování lze řešit například prostřednictvím stěhovací firmy. S ohledem na nepříznivý zdravotní stav a vysoký věk žalované, kdy je stěhování pochopitelně komplikovanější než obvykle, se jeví spravedlivé poskytnout žalované dostatečný časový prostor pro obstarání všech záležitostí s vyklizením spojených a to včetně zajištění jiného bydlení, když ani okolnost žalovanou tvrzená, a sice že nevlastní nemovitost vhodnou k bydlení, nemůže být na překážku oprávněnému zájmu žalobkyně na ochraně jejího vlastnického práva, neboť bydlení lze zajistit formou nájmu. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 6 000 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis návrhu, účast u ústního jednání dne 29. 6. 2022) se sazbou po 1 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 4 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu, dále jízdné ve výši 672 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět (k ústnímu jednání konanému dne 29. 6. 2022) osobním automobilem Mercedes GLE [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,6 l nafty na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 86 km, náhrada za promeškaný čas za dostavení se k jednání dne [datum] ve výši 4 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 15 009 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.