9 C 256/2022-27 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se žalobou ze dne 10. 11. 2022 domáhal vůči žalovanému určení vlastnického práva k vozidlu specifikovanému ve výroku I. (dále jen„ vozidlo“), s odůvodněním, že dne 13. 8. 2022 uzavřel se žalovaným kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovaného. Žalovaný však dosud nepožádal o přepis vlastnictví vozidla v registru vozidel. Přesto, že žalobce žalovaného upomínal ke splnění povinnosti, žalovaný svou povinnost k přepisu vozidla nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 2. 2. 2023 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přesto, že byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti žalovaného postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Z kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobce se žalovaným uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo vozidlo Chevrolet Spark, rok výroby 2005, VIN: [anonymizováno]. Kupní cena byla sjednána ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal nahlásit změnu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel. 4. Z doporučených zásilek ve spojení s podacími lístky bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 21. 9. 2022 žalovanému plnou moc s ověřeným podpisem za účelem provedení přepisu vlastníka v registru silničních vozidel. Zásilka s plnou mocí byla žalovanému zaslána na adresy [adresa žalovaného], [obec]. 5. Z usnesení [stát. instituce] ze dne 31. 10. 2022, [číslo jednací] bylo zjištěno, že k žádosti žalobce bylo zahájeno správní řízení ve věci zápisu změny vlastníka nebo provozovatele shora specifikovaného silničního vozidla. Řízení bylo zastaveno z důvodu neodstranění podstatných vad žádosti, konkrétně z důvodu nepředložení technického průkazu, osvědčení o registraci vozidla, protokolu o evidenční kontrole a zelené karty. 6. Z výpisu z konverzace žalobce se žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se opakovaně snažil kontaktovat žalovaného, a to prostřednictvím telefonátů a SMS zpráv ve kterých vyzýval žalovaného k přepisu vozidla. 7. Podle § 80 o. s. ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1099 o. z. platí, že vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 10. Soud se nejprve zabýval v souladu s ustanovením § 80 o. s. ř. existencí naléhavého právního zájmu žalobce na určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu, neboť neprokázání naléhavého právního zájmu by bylo bez dalšího důvodem k zamítnutí žaloby. Ačkoliv je žalobce dle § 8a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nepochybně osobou oprávněnou podat návrh na zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel, je nezbytnou součástí podaného návrhu rovněž souhlas žalovaného. Snaha o zápis změny vlastníka touto cestou ze strany žalobce však byla neúspěšná, neboť žalovaný neposkytl potřebnou součinnost a nepředložil správnímu orgánu dokumenty k vozidlu, které má od okamžiku uzavření kupní smlouvy k dispozici. Žalobce byl též neúspěšný, když se žalovaného pokusil kontaktovat a zaslal mu plnou moc s ověřeným podpisem k přepisu vozidla. Lze tedy uzavřít, že žalobce vyčerpal všechny dostupné možnosti, jak docílit změny zápisu vlastnictví vozidla v registru silničních vozidel a dosáhnout tak souladu skutečného stavu se stavem registrovaným. Přitom stav zapsaný v registru silničních vozidel je podstatný například z hlediska povinnosti platit příspěvky do garančního fondu České kanceláře pojistitelů v návaznosti na porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek dle § 126f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či v neposlední řadě z důvodu odpovědnosti za přestupek dle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích při porušení povinnosti podat společnou žádost o zápis změn v registru vozidel ve stanovené lhůtě. Soud vzhledem k uvedenému dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je dán, neboť bez tohoto určení nelze eventuálně dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Pokud nedojde ke změně údajů v registru silničních vozidel, je žalobce vystaven možnému správnímu řízení za spáchání shora uvedených přestupků, popřípadě občanskoprávním řízením z důvodu neuhrazení příspěvků do garančního fondu České kanceláře pojistitelů atp. Určení vlastnického práva k vozidlu tak zabrání případným dalším sporům. 11. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se žalovaným uzavřeli ohledně předmětného vozidla kupní smlouvu dle § 2079 a následujících o. z., na základě které bylo vlastnické právo k tomuto vozidlu převedeno na žalovaného, a to v souladu s § 1099 o. z. již ke dni uzavření kupní smlouvy, tj. ke dni 13. 8. 2022. Registr vozidel není veřejným seznamem, a proto se vlastnické právo k vozidlu nepřevádí podle § 1102 o. z. (tj. zápisem do veřejného seznamu), nýbrž účinností smlouvy podle § 1099 o. z. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 5330/2015). Jelikož strany smlouvy neujednaly jinak, již podpisem kupní smlouvy oběma smluvními stranami se stala smlouva účinnou a vlastníkem vozidla se stal k datu 13. 8. 2022 žalovaný. 12. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a rozhodl o určení vlastnického práva žalovaného k předmětnému vozidlu, a to v souladu s § 1099 o. z. ve spojení s § 2079 o. z. 13. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, náhradou hotových výdajů žalobce ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby a výzva k plnění) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a dále náhradou cestovních výdajů ve výši 749 Kč za cestu z [obec] do Písku a zpět, k ústnímu jednání konanému dne 2. 2. 2023, osobním automobilem Škoda Superb, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 5,2 l nafty na 100 km, při ujeté vzdálenosti celkem 100 km. Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 3 349 Kč.