10 C 55/2024-38 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 342,57 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že dne 19. 5. 2016 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to na základě hodnocení finanční situace žalovaného, když byl zkoumán jeho příjem, jeho výdaje a byla systémově vypočtena platební kapacita žalovaného; rovněž byla zkoumána zadluženost a rizikovost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku formou pravidelných měsíčních splátek, kdy minimální výše měsíční splátky měla činit 5 % z vyčerpané částky, nejméně však částku 500 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru ke dni 25. 10. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, ten však dluh nezaplatil.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:4. Ze Smlouvy o úvěru k , Anonymizováno, kreditní kartě č. , číslo, ze dne 19. 5. 2016 ve spojení se , právnická osoba, podmínkami , Anonymizováno, a Obchodními podmínkami pro , Anonymizováno, kreditní kartu (dále jen „Obchodní podmínky“) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr k , Anonymizováno, kreditní kartě ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky úvěru, minimálně však po 500 Kč měsíčně. Úroková sazba byla stanovena ve výši 21,90 % ročně. V čl. 4. Smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru po upomínce k uhrazení dlužné částky.5. Z interního posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve spojení s výpisem z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřovala schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr. Z posouzení vyplynulo, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 26 474 Kč a tento je dostatečný k hrazení splátek úvěru.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni 19. 9. 2023 činila ve vztahu k úvěrové smlouvě dlužná částka na jistině 18 342,57 Kč.7. Z oznámení ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 25. 10. 2022 prohlásila úvěr za okamžitě splatný z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru.8. Předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 4. 7. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.9. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným dne 19. 5. 2016 platně uzavřela Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše dílčího úvěrového limitu, který činil 15 000 Kč. Vyčerpanou jistinu byl žalovaný povinen splácet v pravidelných minimálních splátkách, tuto povinnost však řádně neplnil. Žalobkyně proto v souladu s Úvěrovými podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 25. 10. 2022. Bylo též prokázáno, že ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 18 342,57 Kč.10. Soud na základě výše uvedeného žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné důvody pro její prodloužení.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů v souvislosti s písemným podáním doručeným soudu dne 4. 7. 2024, neboť toto podání obsahovalo toliko tvrzení a důkazy, které mohly a měly být obsaženy již v samotné žalobě.