12 C 264/2024-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení 39 563,50 Kč spolu s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 21. 5. 2023 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mohl žalovaný načerpat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč. Žalobce zaslal žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne 21. 5. 2023 částky ve výši 5 000 Kč, 15 000 Kč, 1 000 Kč a dne 30. 5. 2023 částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný si při sjednání úvěru zvolil službu „presto“ za poplatek ve výši 660 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě prověření rodinných, majetkových pracovních, příjmových i výdajových poměrů, provedl propočet volných prostředků žalované ve vztahu k jeho schopnosti splácet a ověřil totožnost žalované. Dlužná částka ve výši 39 563,50 Kč je tvořena dlužnou jistinou ve výši 29 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 560 Kč, poplatkem za službu „presto“ ve výši 660 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 343,50 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 25. 9. 2024 se dostavil. Žalovaný při ústním jednání uvedl, že si je vědom svého dluhu, byl pod vlivem omamných a psychotropních látek a má problém s tím, že hraje na automatech. Žalovaný pobírá pouze invalidní důchod 3. stupně a nemůže být proto zaměstnán. Žalovaný uvádí, že má další dluhy v rozsahu 300 000 Kč celkem a je proto schopný splácet pouze 500 Kč měsíčně.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 21. 5. 2023 se zavázal žalobce poskytnout žalovanému částku ve výši 29 000 Kč s datem splatnosti dne 20. 6. 2023. Žalovaný se zavázal dlužnou částku 29 000 Kč splatit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 7 250 Kč. Smlouva o úvěru je podepsána elektronicky pouze věřitelem, když na místo podpisu dlužníka je uvedeno: Já, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rodné číslo , číslo, potvrzuji, že jsem smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím.4. Z přehledu bankovních transakcí od společnosti Flexifin ve spojení s informací od společnosti Reiffeisenbank, a.s. ze dne 19. 8. 2024 vyplývá, že žalovaný je vlastníkem účtu č. , č. účtu, , na který byly žalobcem zaslány částky: 15 000 Kč. 5 000 Kč a 1 000 Kč dne 21. 5. 2023 a dne 31. 5. 2023 částka ve výši 15 000 Kč.5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.6. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem předložená smlouva o úvěru obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobce a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 29 000 Kč. Tato smlouva obsahuje toliko podpis zástupce žalobce, u podpisu žalovaného je pouze uvedeno Já, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rodné číslo , číslo, potvrzuji, že jsem smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o úvěru, tj. dodržení kontraktačního procesu. K ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, neboť nedoložil, že by došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak jej popsal v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dle závěru soudu uvedení jména a příjmení žalovaného namísto podpisu smlouvy neprokazuje platné uzavření smlouvy, když nebylo prokázáno, že žalovaný takto projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a kontraktační proces tak, jak jej žalobce popsal byl realizován. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, žalovanému nemohl z této vzniknout závazek zaplatit úvěr, smluvní pokutu včetně příslušenství.7. V řízení bylo zjištěno, že žalobce poukázal žalované částku 29 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Soud proto podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když shledal důvody pro plnění ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek (výrok I. rozsudku shora).8. S ohledem na výše uvedený závěr soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II.).9. Soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když shledal úspěch obou účastníků pouze poměrný a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).