12 C 341/2024-16 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnil tím, že dne 8. 9. 2021 uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě č. , číslo, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč. Dne 22. 9. 2021 došlo k navýšení úvěrového limitu na 11 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to na základě hodnocení finanční situace žalované, když byl zkoumán její příjem, její výdaje a byla systémově vypočtena platební kapacita žalované; rovněž byla zkoumána zadluženost a rizikovost žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně. V souladu s obchodními podmínkami si žalobce zaúčtoval poplatek ve výši 1 000 Kč jako poplatek za povolení přečerpání běžného účtu. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce přistoupil ke zesplatnění úvěru ke dni 29. 9. 2023. Celkem žalovaná dluží žalobci částku ve výši 14 318,13 Kč, skládající se z jistiny ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaného běžného úroku ve výši 1 822,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 495,26 Kč a poplatku ve výši 1 000 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani před předžalobní upomínku.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno, avšak tento se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Na základě předložených listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:3. Ze Smlouvy o kontokorentu č. , číslo, ze dne 8. 9. 2021 ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalované úvěr k , právnická osoba, kreditní kartě ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba byla stanovena ve výši 18,90 % ročně. V čl. VI. Smlouvy bylo sjednáno právo žalobce na zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované se splácením úvěru po upomínce k uhrazení dlužné částky.4. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentu ze dne 17. 9. 2021 vyplývá, že si účastníci sjednali navýšení úvěrového limitu na částku 11 000 Kč.5. Z interního posouzení úvěruschopnosti žalované ve spojení s výpisem z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru ověřoval schopnost žalované splácet požadovaný úvěr. Z posouzení vyplynulo, že průměrný měsíční příjem žalované činí 15 000 Kč a tento je dostatečný k hrazení splátek úvěru.6. Z oznámení ze dne 1. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobce ke dni 29. 9. 2023 prohlásil úvěr za okamžitě splatný z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru.7. Předžalobní výzvou ze dne 15. 4. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 18. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.8. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobce se žalovanou dne 8. 9. 2021 platně uzavřel Smlouvu o kontokorentu č. , číslo, a dodatek ke smlouvě o kontokorentu ze dne 17. 9. 2021, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky do výše dílčího úvěrového limitu, který činil 11 000 Kč. Vyčerpanou jistinu byla žalovaná povinna splácet v pravidelných minimálních splátkách, tuto povinnost však řádně neplnila. Žalobce proto v souladu s Úvěrovými podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 29. 9. 2023. Bylo též prokázáno, že ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 11 000 Kč.9. Soud na základě výše uvedeného žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné důvody pro její prodloužení.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem náklady řízení žalobce činí 2 252 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.