3 C 83/2024-22 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 27. 6. 2007 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě téhož dne převzala hotovost ve výši 15 000 Kč. Povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy žalovaná neplnila řádně, z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 8 440 Kč. Dluží tak nyní celou jistinu půjčky ve výši 15 000 Kč, neboť platba žalované byla započítána v celé výši na „souhrnný poplatek“ přestavující smluvně sjednané příslušenství pohledávky, který byl stanovený částkou 10 440 Kč. Dlužná část poplatku pak činí 2 000 Kč, tato je v žalobě označena jako kapitalizovaný úrok. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dovozována ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených dne 19. 6. 2015 a 24. 8. 2018.2. Žalovaná se věci aktivně neúčastnila, k ústnímu jednání nařízenému ve věci na den 13. 5. 2024 se bez omluvy nedostavila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:4. Ze Smlouvy o půjčce č. , číslo, uzavřené dne 27. 6. 2007 včetně nedílné součásti smlouvy – Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce - bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , číslo, , uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě níž poskytla žalované hotovostní půjčku ve výši 15 000 Kč; žalovaná se smlouvou zavázala splácet poskytnutou částku se souhrnným poplatkem v celkové výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy. Výše RPSN činila podle Článku 1. smluvních podmínek 206,8 %.5. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 ve spojení s částečným výpisem Přílohy č. 1 smlouvy a ve spojení s potvrzením úhrady za postoupení ze dne 25. 6. 2015 byla pohledávka ze smlouvy o půjčce vůči žalované postoupena společnosti , právnická osoba, , přičemž uvedená skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015.6. Podle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 ve spojení s výpisem Přílohy č. 1 smlouvy pak byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, přičemž uvedená skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem ze dne 17. 9. 2018.7. Podle předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 12. 9. 2023 byla žalovaná ze strany právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 17 000 Kč s příslušenstvím nejpozději do 20. 9. 2023, přičemž současně byla upozorněna na možné uplatnění nároku žalobkyní soudní cestou, nedojde-li k úhradě dluhu.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 27. 6. 2007 Smlouvu o půjčce č. , číslo, , na základě níž poskytla žalované téhož dne hotovostní půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se smluvně zavázala v souvislosti s poskytnutím půjčky zaplatit žalobkyni celkovou částku 25 440 Kč (jistina půjčky 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč), a to ve formě 53 týdenních splátek po 480 Kč počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Z titulu smlouvy zaplatila žalovaná podle tvrzení samotné žalobkyně celkem 8 440 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 19. 6. 2015 společnosti , právnická osoba, , která následně pohledávku postoupila smlouvou ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni, přičemž žalované bylo postoupení pohledávky v obou případech písemně oznámeno. Dne 12. 9. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.9. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se s ohledem na okamžik uzavření smlouvy řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Nároku uplatněnému žalobkyní je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na výše citované ust. § 39 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti smlouvy o půjčce, která stanovuje poplatek v souvislosti s uzavřením smlouvy ve výši 2/3 poskytnuté jistiny půjčky splatné v 53 týdenních splátkách, když je toho názoru, že v takovém případě je smluvní plnění poskytované žalovanou v hrubém nepoměru k protiplnění poskytovanému na základě smlouvy naopak právní předchůdkyní žalobkyně. Takovou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou jako celek pro rozpor s dobrými mravy.11. Vzhledem k tomu, že soud považuje uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou, nemohl z takové smlouvy žalované vzniknout žádný smluvní závazek. Bylo však prokázáno, že žalovaná převzala při podpisu smlouvy o půjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč, tedy v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve výši 6 560 Kč, která odpovídá rozdílu mezi částkou žalované poskytnutou a částkou vrácenou (15 000 Kč – 8 440 Kč). Soud proto žalobě částečně vyhověl co do zaplacení částky 6 560 Kč podle § 451 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (přičemž podle odst. 2 citovaného ustanovení je bezdůvodným obohacením mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu). Současně soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení jdoucí od okamžiku prodlení žalované, které nastalo v souvislosti s uplynutím lhůty stanovené předžalobní výzvou žalobkyně dne 21. 9. 2023.12. Co do zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, proto by jí vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v souvislosti s vedením řízení z důvodu její procesní pasivity nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.