3 C 250/2025-31 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 106 646,20 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 60 115 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48 205 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 15 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 5 244 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 24. 5. 2024. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy nezaplatil ničeho. Žalobkyně vůči žalovanému nárokuje zaplacení částky 106 646,20 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 56 646,20 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 21. 10. 2024. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, na základě níž nabyla od své právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.2. K výzvě soudu žalobkyně následně v písemném podání ze dne 5. 9. 2025 podrobně doplnila, že právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne 24. 8. 2022 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ (konkrétně výměrou důchodu a výměrou další sociální podpory). V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno ze zjištění, že měsíční příjem žalovaného jako invalidního důchodce činí 15 595 Kč, přičemž žalovaný nemá žádné vyživovací povinnosti a nemá další úvěry, tedy úvěruschopnost žalovaného byla shledána dostatečnou.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. K ústnímu jednání nařízenému na den 24. 9. 2025 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou již dne 8. 9. 2025.4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2022 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 60 115 Kč, t. j. celkem částku 110 115 Kč, ve 21 měsíčních splátkách po 5 244 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 134,42 %.6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 8. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 15 595 Kč (invalidní důchod) a jeho odhadované běžné měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaný podle svého prohlášení žije v nájemním bydlení, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je. Informace poskytnuté žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z „Výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ze dne 27. 6. 2022“.7. Podle Tabulky umoření zpracované dne 25. 10. 2024 nezaplatil žalovaný z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ničeho.8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 21. 10. 2024 a podacího lístku ze dne 11. 11. 2024 žalovanému písemně oznámeno.9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 12. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky.10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 24. 8. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 50 000 Kč. Při uzavření smlouvy vycházela právní předchůdkyně žalobkyně co se týká příjmu žalovaného z jím předložené listiny – aktuální výměry důchodu, ve vztahu k pravidelným nákladům žalovaného pak žádné listiny od žalovaného k dispozici neměla. Žalovaný nezaplatil z titulu smlouvy ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobkyni smlouvou ze dne 21. 10. 2024, žalovanému bylo postoupení pohledávky následně písemně oznámeno. Dne 31. 12. 2024 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.11. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn