11 C 385/2020-22 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že dne 19.5.2020 cestoval žalovaný veřejným dopravním prostředkem žalobkyně, neuhradil stanovené jízdné a porušil tak povinnosti cestujícího. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit kromě jízdného ve výši 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni 1 524 Kč. 2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. 3. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 19.5.2020 předložených žalobkyní vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] ve [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován revizorem v prostředku městské hromadné dopravy, na lince tramvaje [číslo] neprokázal se platnou jízdenkou. Jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč žalovaný na místě nezaplatil a dlužnou částku neuhradil ani následně. 5. Žaloba byla shledána jako důvodná, když z předložených listinných důkazů je zřejmé, že žalovaný cestoval dne 19.5.2020 městským hromadným prostředkem žalobkyně, čímž uzavřel se žalobkyní smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. z.č. 89/2012 Sb., obč. zák. Žalovaný nezaplatil stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušil povinnosti stanovené zákonem č. č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění (§ 37 odst. 5 písm. b) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní nebo silniční osobní dopravu (§15 písm. a) a b). V souladu s citovanými právními předpisy a s tarifem žalobkyně je žalovaný povinen uhradit cenu jízdného 24 Kč a přirážku k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokovým příslušenstvím dle § 1970 obč. zák., ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.