17 C 238/2020-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 240 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla kupní smlouva, jejímž předmětem byla koncová zařízení [název] [příjmení] [anonymizována dvě slova] a [název] [anonymizováno] J3, které se žalovaný zavázal uhradit formou splátek. Tuto svou povinnost žalovaný však porušil a přestal splátky hradit. Dluží tak žalobkyni 3 240 Kč, jako součet zbývajících splátek za koncová zařízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný v účastnické smlouvě uzavřel kupní smlouvu ke koncovému zařízení [název] [příjmení] turbo 7 [název] [název] za částku 2 377 Kč s tím, že první splátka činí 457 Kč a žalovaný má doplatit zbytek kupní ceny ve 24 splátkách po 80 Kč. Žalovaný v účastnické smlouvě uzavřel kupní smlouvu ještě k dalšímu koncovému zařízení, a to [název] [anonymizováno] J3 (2016) za částku 3 977 Kč s tím, že první splátka činí 1 277 Kč a žalovaný má doplatit zbytek kupní ceny v 18 splátkách po 150 Kč. Strany se dohodly, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají všechny dosud neuhrazené splátky splatnými. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany platně uzavřely kupní smlouvu v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jelikož žalovaný si nesplnil svou povinnost, k níž se zavázal ve smlouvě, uhradit žalobkyni kupní cenu v částce 3 240 Kč, soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku zaplatit, zákonný úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala, proto jí byla přiznána pouze dlužná částka. Lhůta k plnění byla standardně stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.