17 C 276/2020-26 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácené zařízení ve smluvené lhůtě od ukončení smlouvy. Žalovaný nevrátil zařízení MODEM TECHNICOLOR TC720 ED3 WIFI EMTA (SN: [příjmení]: 58238C1E0FFF), žalobkyně tak požaduje zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč dle ceníku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne 10. 10. 2014 a žalovaný v zakázkovém listu potvrdil převzetí zařízení MODEM TC 7200 WIFI. Strany se dohodly na pronájmu tohoto zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní pokutu za zařízení dle ceníku, pokud nevrátí přijímací zařízení včas a v pořádku, což vyplývalo i z bodu 7.4 všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy, a podle ceníku činila smluvní pokuta při nevrácení 2 000 Kč. Žalovaný byl podle všeobecných podmínek povinen zařízení vrátit do 7 dnů po ukončení smlouvy. Smlouva byla ukončena odstoupením od smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 4. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že strany uzavřely platně smlouvu, v níž se žalovaný zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně nájemné v souladu s § 2201 OZ, a dále si strany platně sjednaly smluvní pokutu pro případ, že žalovaný po ukončení smlouvy včas nevrátí poskytnuté zařízení, a to v souladu s § 2048 OZ. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu v celkové výši 2 000 Kč. Jelikož si tuto povinnost nesplnil dobrovolně, byla mu uložena výrokem I. tohoto rozsudku, a to ve standardní třídenní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (kvalifikovaná výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.