28 C 293/2020-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném zdejšímu soudu dne 27. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 284 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem došlo dne 13. 4. 2017 k uzavření pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni 1. 5. 2017 na dobu určitou 20ti let, jejímž předmětem bylo životní pojištění s aktualizací Benefit extra. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 596 Kč měsíčně, žalovaný však pojistné splatné dne 1. 11. 2017 neuhradil. Dlužná částka se skládá z nedoplatku pojistného ve výši 2 384 Kč, když tato částka je tvořena pojistným za pojistné období od 1. 11. 2017 do 1. 3. 2018. Žalobkyně eviduje platbu ve výši 1 300 Kč, která byla od dlužné částky odečtena, k uhrazení tak stále zbývá částka 1 084 Kč a dále náklady na upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka uhrazena nebyla, k zániku pojištění došlo ke dni 1. 3. 2018. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 13.4, 2017 pojistnou smlouvu variabilního životního pojištění s aktualizací BeneFit EXTRA, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané měsíčním období ve výši 596 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu 20 let, počátek pojištění byl stanoven na den 1. 5. 2017 (pojistná smlouva). Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně. Dopisem ze dne 10.1.2018 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného s tím, že žalovaného upozornila pro případ, pokud by nedošlo k jeho úhradě nejpozději do stanoveného data, že dojde k zániku pojištění sjednaného touto smlouvou (upomínka k zaplacení dlužného pojistného z uvedeného dne). Dopisem ze dne 28.5.2018 žalobkyně žalovaného upozornila, že dne 1. 3. 2018 zanikla z důvodu nezaplacení pojistného pojistná smlouva a vyzvala ho k úhradě dluhu na pojistném (zánik pojištění). K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala jak dopisem ze dne 10.7.2018 a dále prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 29.6.2020 a 1.7.2020 (zmíněné dopisy včetně sledování zásilek PoštaOnline). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatila, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 2804 NOZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. NOZ. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v měsíčním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporovala, vyplynulo, že žalovaný nezaplatila pojistné za shora označené období v poměrné části 1 284Kč. Pojištění zaniklo dle výše citovaného ustanovení § 2804 NOZ, neboť žalovaný ani přes upomínku nedoplatil dlužné pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 NOZ má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost za shora označené období vůči žalobkyni splnil, soud mu uložil povinnost žalobkyni zaplatit jednak částku 1 084 Kč z titulu dlužného pojistného, tak částku 200 Kč z titulu sjednaného poplatku za výzvu k úhradě dlužné částky, jenž byl účastníky řízení ujednán v citované pojistné smlouvě odkazem sazebník žalobkyně. Soud jej posoudil dle ust. § 2048 a násl. NOZ. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 NOZ, přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.