11 C 162/2021-60 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 309 621,91 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] uzavřené dne 7.6.2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] uzavřené dne 7.6.2019 ve spojení výpisem z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 14,9 % ročně. Z důvodu porušení smluvních povinností na straně žalovaného [právnická osoba] ke dni 19.2.2020 dluh žalovaného zesplatnila, když ke dni zesplatnění činila dlužná částka 309 621,91 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 obč. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. V důsledku nesplácení úvěru byl tento ke dni 19.2.2020 zesplatněn a k tomu dni vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně zbylou část úvěru. Dne 10.7.2020 byla pohledávka [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Žalovanému byla dále uložena povinnost hradit zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru a též úrok ve výši 14,9 % z dlužné částky. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 333,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 386 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 309 621,91 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jeden v poloviční výši za tzv. jednoduchou výzvu realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5 197,50 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.