11 C 282/2021-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 3 654,50 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20.7.2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20.7.2017 prostředky komunikace na dálku, ve spojení s potvrzením o provedení platby ze dne 20.7.2017, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku vrátit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 654,50 Kč, a to do 18.8.2017. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na základě výše uvedené smlouvy nic neuhradila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná toto tvrzení žádným způsobem nerozporovala, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 1.1.2021 na žalobkyni. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 3 000 Kč. Z této smlouvy pak vznikla žalované povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 3 000 Kč a poplatek ve výši 654,50 do 18.8.2017. S ohledem na skutečnost, že žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 654,50 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z této částky ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy ode dne 19.8.2017 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 654,50 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.