17 C 324/2020-36 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 18 890 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. respektive II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřela dvě smlouvy o půjčce, první dne [datum], na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 120 Kč, úhradou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 13 920 Kč v 58 měsíčních splátkách po 240 Kč. Žalovaná ovšem uhradila na tento dluh pouze 7 150 Kč a po započtení této částky částečně na jistinu a částečně na úrok a ostatní poplatky tak dluží na jistině 5 213,60 Kč a inkasa 1 556,40 Kč. Dne [datum] uzavřely strany další smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 120 Kč, úhradou za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 13 920 Kč v 58 měsíčních splátkách po 240 Kč. Žalovaná ovšem uhradila na tento dluh pouze 1 800 Kč a po započtení této částky částečně na úrok a ostatní poplatky tak dluží na jistině 8 000 Kč a na poplatku skládajícím se z úhrady za administrativní činnost ve výši 1 361,36 Kč a inkasa ve výši 2 758,64 Kč. Následně byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila přesto, že listiny, které jí byly doručovány, si osobně převzala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3.) Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, jak je patrné ze smlouvy. Tuto částku se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč v sazbě 23,72 % ročně, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč (poplatek za administrativní činnost a dohodnutý úrok odpovídají v součtu úroku v sazbě 30,48 % ročně) a inkasním poplatkem ve výši 3 200 Kč. Dne [datum] uzavřely strany další smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované opět v hotovosti v den podpisu částka 8 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč v sazbě 23,72 % ročně, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč (poplatek za administrativní činnost a dohodnutý úrok odpovídají v součtu úroku v sazbě 30,48 % ročně) a inkasním poplatkem ve výši 3 200 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v prosinci 2015 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci od jednoho roku do pěti let činily průměrně 11,31 % ročně a v květnu 2016 průměrně 10,18 % ročně. Žalovaná na dluh ze smlouvy z prosince 2015 zaplatila 7 150 Kč ve 13 splátkách, což odpovídá výši inkasního poplatku 717,24 Kč a na dluh ze smlouvy z května 2016 částku 1 800 Kč v 5 splátkách, což odpovídá výši inkasního poplatku 275,86 Kč (1 inkaso při ceně za 58 splátek ve výši 3 200 Kč odpovídá ceně 55,17 Kč). 4.) Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o smlouvu z 27. 12. 2015, tak ohledně částky 5 213,60 Kč, která představuje dlužnou jistinu, a pokud se týká smlouvy z 26. 5. 2016, tak ohledně částky 9 361,36 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 8 000 Kč a úhradu za administrativní činnost ve výši 1 361,36 K. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvy o zápůjčce v souladu s § 2390 a násl. OZ. Soud posoudil ujednání o administrativním poplatku jako ujednání, které slouží k pokrytí nákladů poskytovatele zápůjčky, nicméně takové náklady by měli být saturovány ze smluveného úroku, jehož hlavní funkcí je generování zisku, z něhož náklady poskytovatele mají výt hrazeny. Při posuzování platnosti sjednaného úroku tak soud posuzoval výši ujednaného úroku společně s výší administrativního poplatku a dospěl k závěru, že takto dojednaná odměna za poskytnutí peněz nijak nepřiměřeně nepřesahuje průměrné úrokové sazby a byla sjednána platně. Žalovaná porušila podmínky smlouvy a přestala pravidelné splátky hradit a nesplnila tak svou smluvní povinnost vrátit v dohodnutých termínech poskytnuté peníze, pročež soud žalobě vyhověl v části odpovídající dlužné jistině, smluvenému úroku za dobu trvání smlouvy a úhradě za administrativní činnost a za skutečně realizovanou službu inkasa včetně příslušenství v podobě smluveného úroku z této jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny a smluveného úroku v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalované tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 5.) U inkasního poplatku v případě nerealizovaných inkas dospěl soud k závěru, že tomuto nároku nelze vyhovět. Byť náklady na osobní inkaso jsou již tak zásadní položkou, kterou zjevně nelze saturovat ze sjednané odměny za poskytnuté prostředky, tedy úroku (který žalobkyně nazývá úrokem a administrativním poplatkem), je podstatné poukázat na skutečnost, že tu část inkasních poplatků, jejichž zaplacení žalobkyně požadovala a bylo zamítnuto, představují poplatky za nerealizovaná inkasa. Byť ujednání o hotovostním inkasu by bylo možno shledat platným, tak výkon práva, kdy se žalobkyně domáhá poplatků za inkasní služby, k nimž však ve skutečnosti nedošlo, lze považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 OZ, které nepožívá právní ochrany. Protože ale žalobkyně již započetla část plateb žalované ohledně smlouvy z [datum] ve výši 926,36 Kč a ohledně smlouvy z [datum] ve výši 165,50 Kč na nerealizované inkaso, zamítl soud podle § 1932 OZ ve stejné výši vzhledem k výše uvedenému kapitalizovaný úrok z prodlení ve výroku I. rozsudku spolu s požadovaným poplatkem za nerealizovaná inkasa. 6.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v rozsahu 84,34 % a neúspěšná v rozsahu 15,66 %, po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 68,67 %, tedy v částce 1 546,45 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.