39 C 280/2020-35 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 12. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému uhradit jí částku 9 638 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácené zařízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobkyně poskytovala na základě této smlouvy žalovanému televizní vysílání prostřednictvím internetu do 31. 8. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzal žalovaný do užívání Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno]. Podle čl. 4 podmínek měl toto zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, v opačném případě mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu 5 000 Kč. Dne 17. 7. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služby Internet [číslo]. Žalobkyně poskytovala na základě této smlouvy žalovanému internetové připojení do 31. 8. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzal žalovaný do užívání Modem TP-Link [anonymizováno]. Podle čl. 4 podmínek měl toto zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, v opačném případě mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu 5 000 Kč. Žalovaný ani jedno zařízení nevrátil ani přes výzvu, přes výzvu neuhradil ani smluvní pokutu. Proti nároku na zaplacení 10 000 Kč byl započten přeplatek z vyúčtování ve výši 362 Kč, předmětem žaloby je tedy částka 9 638 Kč. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3.) Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] smlouvy o poskytnutí služeb internetu č, [číslo], Zvláštních podmínek pro službu [anonymizováno] [_] [_] [_] účinných od 1. 9. 2016, Všeobecných podmínek a reklamačního řádu [právnická osoba] pro službu [anonymizováno] [_] a výzvy k plnění ze dne 10. 10. 2019 vzal soud v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize a smlouva o poskytnutí služeb internetu [číslo] jednalo se tedy ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku o spotřebitelské smlouvy. Nedílnou součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smluv žalobkyně zapůjčila žalovanému Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a Modem TP-Link [anonymizováno]. Převzetí těchto zařízení žalovaný potvrdil podpisem smluv, v nichž je výslovně uvedena povinnost zařízení po ukončení smlouvy do 10 dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty 5 000 Kč. Dopisem ze dne 10. 10. 2019 byl žalovaný upozorněn na ukončení smlouvy již k datu 31. 8. 2019, byl vyzván k vrácení zařízení a úhradě smluvní pokuty. Naposledy byl k vrácení žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně dne 4. 11. 2020, kde již byl proveden zápočet přeplatku z vyúčtování. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4.) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Součástí uzavření smluv mezi účastníky byla i smlouva o výpůjčce zařízení pro příjem signálu a provoz internetového připojení. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaný, pokud smlouva bude ukončena, povinen poskytnuté zařízení vrátit. Pro případ pozdního plnění byla sjednána sankce v podobě smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla přitom v rámci smlouvy mezi účastníky sjednána v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Žalobkyně prokázala, že smlouvy byly ukončeny, tvrdila, že zařízení nebyla vrácena ve sjednané lhůtě a toto tvrzení nebylo vyvráceno, prokázala také, že žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty, kterou nezaplatil. Nárok žalobkyně se tedy ukázal být po právu, soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. 5.) O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Žalobci náleží celková náhrada 2 089 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b ost. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, byť se nejedná o podání v podané na ustáleném vzoru. Žalobce podává žaloby téhož obsahu, kde je rozdíl pouze v osobě žalovaného a konkrétních údajích o uzavření smlouvy a nevrácení zařízení. 6.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.