6 C 237/2020-151 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalované domáhala zaplacení částky 4 564 464,42 Kč a ve znění její připuštěné změny na jednání konaném dne 5. 10. 2021 došlo k jejímu rozšíření o zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 368 214,36 Kč od 17.7.2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem tzv. [anonymizována tři slova] [rok] s dohodnutou dobou nájmu od 2. 10. 2017 do 20. 12. 2017. Na základě této nájemní smlouvy žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [rok] [číslo] na částku 827 313 Kč se splatností 14. 12. 2017. Žalovaná však na tuto fakturu plnila až 15. 11. 2019 částku 620 485 Kč a 5. 12. 2019 částku 206 828 Kč. Žalobce proto uplatnil právo na zákonný úrok z prodlení počítaný z částky 827 313 Kč za dobu od 15. 12. 2017 do 15. 11. 2019 v celkové částce 127 905,99 Kč. Dále uplatnila zákonný úrok z prodlení z částky 206 828 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 5. 12. 2019 ve výši 912,31 Kč. Kromě toho žalobkyně uplatnila z nájemní smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 2 899 732,06 Kč počítaný z částky 827 313 Kč za dobu od 15. 12. 2017 do 15. 11. 2019 a smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 206 828 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 5. 12. 2019 ve výši 20 682,80 Kč. Na základě téže nájemní smlouvy žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [rok] [číslo] na částku 413 657 Kč se splatností 4. 1. 2018. Tuto částku 413 657 Kč však žalovaná zaplatila až 5. 12. 2019. Žalobkyně proto uplatnila další nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 413 657 Kč za dobu od 5. 1. 2018 do 5. 12. 2019 v částce 67 431,76 Kč a dále rovněž smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 413 657 Kč za dobu od 5. 1. 2018 do 5. 12. 2019 v celkové výši 1 447 799,50 Kč. Dopisem z 8. 7. 2020 pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě uvedených sankcí ve výši 4 564 464,42 Kč do sedmi dnů od odeslání této výzvy. K úhradě dluhu ani ke kontaktu ze strany žalované však nedošlo. V průběhu řízení proto žalobkyně rozšířila žalobu o zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky, kterou tvoří součet smluvních pokut, tj. částky 4 368 214,36 Kč za dobu od 17. 7. 2020 do zaplacení. Soud vyhověl návrhu žalobkyně a ve věci vydal dne 30. 9. 2020 platební rozkaz č.j. [číslo jednací] proti němuž podala v zákonné lhůtě žalobkyně odpor a žalovaná odvolání do výroku o nákladech řízení. 2. V odůvodnění odporu a v pozdějších vyjádřeních žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila s odůvodněním, že žalobkyně nejednala poctivě a zneužila dobré víry žalovan. V této souvislosti žalovaná namítala, že zástupci [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] společným postupem uvedli žalovanou úmyslně v omyl, neboť jednali s žalovanou prokazatelně o podmínkách splacení dluhu žalované a za tím účelem vyžádali trojstrannou dohodu o započtení pohledávek. Dále jednali o přepracování na dohodu čtyřstrannou o podpisu splátkových kalendářů ohledně dluhů vůči žalované. Udržovali tak žalovanou v přesvědčení, že navržené splátkové kalendáře budou písemně potvrzeny a že bude uzavřena čtyřstranná dohoda o vzájemném vypořádání pohledávek. Žalovaná v této souvislosti poukazovala na emailovou korespondenci, kde prokuristka žalované, [jméno] [příjmení] jednala s [titul] [celé jméno svědka] a panem [příjmení] ohledně splátkového kalendáře třístranného zápočtu, což podle žalované dokazuje, že se o čtyřstranné smlouvě mluvilo, i když nebyla uzavřena. Ze strany žalované byly také účetních dokladech zaškrtnuty pohledávky týkající se [právnická osoba] a závazky [právnická osoba] (listiny založené na [číslo listu] spisu). Ze strany žalované bylo také namítáno, že žalobkyně otálela s uplatněním smluvní pokuty a jednala se zástupcem žalobkyně [titul] [celé jméno svědka], který údajně přislíbil, že věc přehodnotí, ale nestalo se tak. Na jednání soudu konaném dne 3. 8. 2021 žalovaná dále prohlásila, že dohoda, která se měla týkat předmětných pohledávek, byla uzavřena ústně. V závěrečném návrhu k tomu uvádí, že mělo dojít k odložení splatnosti předmětných faktur, což mělo být zakotveno v dohodě o tzv. čtyřzápočtu a měl být k tomu potvrzen splátkový kalendář. Žalovaná konkrétně uvedla, že prokuristka [příjmení] zaslala [příjmení] návrh s tím, že podle telefonické dohody s [titul] [celé jméno svědka] je původní dohoda o zápočtu rozšířena na čtyřzápočet na faktury, které se týkaly předmětu žaloby. Proto pan [příjmení] zaslal paní [příjmení] kontakt na [titul] [celé jméno svědka] a potvrdil, že tuto dohodu s [titul] [celé jméno svědka] připraví. Za použití standartních výkladových pravidel tedy nelze dospět k jinému závěru, než že pan [příjmení] nemluvil před soudem pravdu. Žalovaná tak vzhledem k projevům obou stran považovala uzavření dohody o zápočtu za jisté. Jestliže k tomu nedošlo, žalovaná považuje jednání žalobkyně za porušení informační povinnosti v tom, že k žádné dohodě ohledně pozdní úhrady předmětných faktur ze strany žalobkyně nedojde, neboť jí z obsahu předchozí komunikace musel být omyl žalované zřejmý. Na základě výpovědí [titul] [celé jméno svědka], pana [příjmení] a [titul] [celé jméno svědka] bylo podle názoru žalované postaveno najisto, že přes prokázanou komunikaci s žalovanou žalobkyně uzavřít dohodu o tzv. čyřzápočtu či o splátkách s žalovanou nikdy skutečně nechtěla. Žalovaná k tomu zdůraznila, že pokud žalobkyně vedla takové jednání, zakládá to deliktní předsmluvní odpovědnost v podobě nepoctivého jednání ze strany, která ví, že smlouvu neuzavře, ale druhou stranu o tom bezodkladně neinformuje. Proto podle názoru žalované se žalobkyně chovala úmyslně s cílem způsobit žalované újmu. V tomto směru žalovaná poukázala i na judikaturu, konkrétně na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 2197/2020 a 25 Cdo 856/2018. Škoda ve výši 4,5 milionu korun nemohla žalobkyni v důsledku neuhrazení nájemného nikdy reálně vzniknout. Ujednání o smluvní pokutě je podle názoru žalované v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné. Žalovaná přesto navrhovala, aby soud využil svého moderačního práva a nepřiměřeně vysokou pokutu z uvedeného důvodu snížil. 3. Žalobkyně v průběhu řízení naproti tomu zdůrazňovala, že [titul] [celé jméno svědka], který zastupuje jako statutární orgán komplementáře žalobkyně, žádnou ústní dohodu odkladu splatnosti předmětných faktur nikdy neuzavřel a nikdy žalované nezadržel úhradu předmětných faktur ze své vůle, protože k tomu neměl ani důvod. Žalobkyně poukázala na provedené důkazy, zejména na ujednání nájemní smlouvy, z jejíhož textu vyplývá, že jakékoli její dodatky musely být učiněny v písemné formě. Žalovaná však nepředložila žádnou písemnou smlouvu o posunutí splatnosti faktur. Navíc z výpovědí svědků [příjmení] a [celé jméno svědka] a z účastnického výslechu [titul] [celé jméno svědka] vyplynulo, že žádná dohoda o posunutí splatnosti faktur uzavřena nebyla. K žalovanou namítané nepřiměřenosti smluvní pokuty uvedla, že pokud byla sjednána za stanovenou časovou jednotku, nelze na její nepřiměřenost usuzovat z její celkové výše. Smluvní pokuty byly důsledkem dlouhodobého prodlení žalované. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit. 4. Soud v řízení konstatoval, že mezi účastníky bylo sporné, zda došlo řádným právním jednáním k posunutí splatnosti faktur, které jsou obsahem podané žaloby, či k jiné dohodě účastníků v tomto směru a zda je uplatněná smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy a podaná žaloba zneužitím práva žalobkyně, jak namítala žalovaná. K těmto otázkám soud zaměřil dokazování a provedl navržené důkazy. 5. Z písemně uzavřené nájemní smlouvy mezi účastníky soud vzal za prokázané, že jejím předmětem byl nájem stroje, a to [anonymizována tři slova] [rok] na dobu pronájmu od 2. 10. 2017 do 20. 12. 2017. Za pronajímatele jednal [celé jméno svědka] za nájemce prokurista [titul] [jméno] [příjmení] a prokuristka [jméno] [příjmení]. Výše nájemného byla sjednána na částku 340 000 Kč za jeden měsíc s připočtením daně z přidané hodnoty. Podle ujednaných platebních podmínek měla být úhrada provedena platbou na základě faktury s dobou splatnosti do čtrnácti dnů od odeslání faktury. Nájemce proto v případě prodlení s nevrácením předmětu nájmu v dohodnuté lhůtě, měl smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Toto ujednání bylo opakováno v příloze [číslo] ke smlouvě ([anonymizována dvě slova]). V části [anonymizováno] závěrečného ustanovení nájemní smlouvy bylo uvedeno, že veškeré změny a dodatky této smlouvy vyžadují písemnou dohodu obou smluvních stran, jinak jsou neplatné, a že nedílnou součástí smlouvy se stala i její příloha o podmínkách pronájmu stavebních strojů a mechanizace (příloha [číslo]). 6. Z faktury č. [rok] [číslo] vystavené 21.12.2017 adresované žalované vyplývá, že na základě citované nájemní smlouvy ze dne 29.9.2017 za pronájem předmětného [anonymizováno] byla vyžadována částka 413 657 Kč s termín