6 C 275/2021-28 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce podal dne 11. 9. 2021 u Okresního soudu Plzeň-jih žalobu o určení vlastnického práva k vozidlu, jak je uvedeno ve výrocích pod body I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli 6. 12. 2020 kupní smlouvu, na základě které žalobce prodal žalovanému vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], rok výroby 2001, VIN vozidla: [anonymizováno], [registrační značka] za kupní cenu ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Vozidlo bylo ke dni uzavření kupní smlouvy předáno žalovanému a s ním i plná moc a doklady od vozidla, včetně technického průkazu. Žalobce spoléhal na to, že žalovaný plní svou povinnost uvedenou v kupní smlouvě a učiní úkony směřující ke změně údaje o vlastnictví v registru silničních vozidel. Žalobci však byly doručeny doklady o tom, že s předmětným vozidlem byl spáchán dopravní přestupek na území Spolkové republiky Německo dne 27. 2. 2021. Žalovaný poté žalobci poslal dne 22. 3. 2021 část pokuty. Žalobce se pokusil žádostí u [stát. instituce], odboru správního a dopravního dosáhnout změny vlastníka předmětného vozidla a jeho převod na žalovaného. Žalobce byl vyzván k doložení technického průkazu a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokolu o evidenční kontrole. Jelikož uvedené dokumenty nedoložil, došlo k zastavení řízení. Městský úřad v odůvodnění rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že v daném případě je jediným řešením občanské soudní řízení na podkladě určovací žaloby dosavadního vlastníka. Za této situace je dán naléhavý právní zájem o určení vlastnického práva, neboť soudní rozsudek je jediný zákonný způsob, jak docílit změny v registru vozidel. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je příslušníkem [název státu] [anonymizováno], je na určení příslušnosti soudu, který může věc projednat a rozhodnout, nutné použít Nařízení rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, a to konkrétně článek 5 odst. 1 písm. a). Podle tohoto článku osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaný byl v době, kdy došlo k uzavření kupní smlouvy o prodeji předmětného vozidla, ženatý a fakticky se zdržoval na adrese [adresa žalovaného], jak je to uvedeno i v předmětné kupní smlouvě. Proto mu byly písemnosti v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. doručovány na tuto adresu, neboť jiná jeho adresa nebyla soudu známa. Takto mu byla doručována žaloba i předvolání k soudnímu jednání. Za splnění podmínek ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. má soud za to, že písemnosti, a to konkrétně žaloba s předvoláním k hlavnímu líčení byly žalovanému doručeny, přestože se o nich nedozvěděl. 3. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k nařízenému soudnímu jednání na den 9. 11. 2021 nedostavil, přičemž zákonná lhůta k přípravě na jednání mu byla zachována, soud věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Na jednání soudu byly provedeny listinné důkazy. Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla uzavřená mezi účastníky 6. 12. 2020 prokazuje, že žalobce prodal žalovanému vozidlo [značka vozidla] [příjmení] II, [registrační značka] na částku 20 000 Kč. V této době byl žalovaný ženatý se [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], jak prokazuje rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih z 16. 6. 2021, č.j. [číslo jednací]. V tomto rozsudku je uvedeno faktické bydliště žalovaného [adresa] [jméno] [anonymizováno], [PSČ] [obec]. Informační dopis o dopravním přestupku spáchaném v Německu dokazuje, že žalobce byl obviněn, že dne 27. 2. 2021 v [anonymizováno] v [město] měl spáchat dopravní přestupek překročením nejvyšší povolené rychlosti, za což mu byla uložena pokuta 188,50 Eur. Součástí tohoto informačního dopisu je fotografie osoby, která řídila motorové vozidlo české [registrační značka]. Z rozhodnutí [státní instituce] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] ze dne 22. 7. 2021 se podává, že bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti usnesení [stát. instituce], Odboru správního a dopravního ze dne 11. 5. 2021 tak, že řízení ve věci žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla bylo podle ustanovení § 8a zákona o podmínkách provozu vozidel zastaveno, neboť podatel (žalobce) v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které bránily v pokračování řízení. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že žalobce nepředložil doklady, na základě kterých by mohla být provedena v registru vozidel změna tak, aby vozidlo bylo registrováno na žalovaného. V odůvodnění se uvádí, že odvolací orgán se ztotožnil se závěry Nejvyššího správního soudu, který v rozhodnutí odkázal na to, že v situaci, kdy vozidlo nelze převést z důvodu nemožnosti doložit zákonem uložené přílohy, je jediným východiskem rozhodnutí soudu v občanském soudním řízení na podkladě určovací žaloby dosavadního vlastníka. Z výpisu z evidence motorových vozidel [stát. instituce], Odboru správního a dopravního ze dne 20. 10. 2021 vyplývá, že vlastníkem/provozovatelem [značka automobilu], [registrační značka] je veden nadále žalobce a to od 5. 10. 2011, přičemž vozidlo je ve statutu„ provozované“. 5. Soud vzal z provedených důkazů za prokázané, že žalobce prodal vozidlo státnímu příslušníku [název státu] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], který vozidlo nepřevedl na svou osobu, ač k tomu měl doklady o vozidlu, které mu žalobce předal současně s vozidlem. Podle článku VI. kupní smlouvy z 6. 12. 2020 měl žalovaný povinnost nahlášení změny v evidenci držitelů motorových vozidel na svůj náklad. Po prodeji vozidla se osoba, která vozidlo v této době držela, dopustila dne 27. 2. 2021 ve Spolkové republice Německo dopravního přestupku, za což byla žalobci uložena pokuta. Žalobce se bezúspěšně pokusil změnit vlastnictví silničního vozidla ve správním řízení, jak prokazuje rozhodnutí [státní instituce] [anonymizováno] [příjmení] kraje z 22. 7. 2021. Tímto rozhodnutím mu bylo také doporučeno jako jediné možné řešení, podat žalobu v občanském soudním řízení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se zápis vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla či nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. 6. Podle § 80 o.s.ř. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na to naléhavý právní zájem. Za situace, že žalobce v této souvislosti tvrdí a prokázal, že nemůže bez součinnosti žalovaného věc dořešit a zajistit přepis vozidla v evidenci vozidel, a navíc má další problémy související s užíváním vozidla po jeho prodeji, soud se s právním názorem žalobce, že má v určovací žalobě naléhavý právní zájem, ztotožnil. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2019, č.j. 1 As 318/2018-41 není odpovědnost provozovatele vozidla, za správní delikt, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, nýbrž podstatné je, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel. Jestliže je tedy žalobce registrován nadále jako provozovatel předmětného vozidla v registru silničních vozidel, ačkoli již není jeho vlastníkem, nemá jinou možnost, než se domáhat příslušné změny určovací žalobou tak, jak to žalobce učinil. Soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. Ve sporu úspěšný žalobce má na podkladě ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu všech svých účelně vynaložených nákladů. Soud proto žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a dále mu přiznal náhradu nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady advokáta sestávají ze dvou petitů při určení dvou tarifních hodnot po 35 000 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 2 500 Kč, za tři režijní paušály po 300 Kč s připočtením částky odpovídající náhradě DPH.