8 C 169/2021-75 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 8. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, aby ji zaplatila za poskytnutou zdravotní péči, jež mu byla poskytnuta ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] v ambulantní formě a dále od [datum] do [datum] ve formě lůžkové péče. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný nebyl v období, kdy mu byla zdravotní péče poskytnuta, zdravotně pojištěna, je proto povinen poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. za poskytnutou zdravotní péči byly žalovanému vystaveny faktura [číslo] ze dne 2. 10. 2018 na částku 542 Kč se splatností do 30. 10. 2018, faktura [číslo] ze dne 15. 4. 2020 na částku 37 103 Kč se splatností do 16. 5. 2020, faktura [číslo] ze dne 15. 5. 2020 na částku 469 Kč se splatností do 14. 6. 2020, faktura [číslo] ze dne 23. 7. 2020 na částku 6 116 Kč se splatností do 23. 8. 2020, faktura [číslo] ze dne 9. 9. 2020 na částku 337 Kč se splatností do 10. 10. 2020, faktura [číslo] ze dne 27. 10. 2020 na částku 337 Kč se splatností do 27. 11. 2020 a faktura [číslo] ze dne 11. 5. 2020 na částku 3 472 Kč se splatností do 11. 6. 2020. Žalovaný na tyto faktury neuhradil ničeho, a to ani po zaslané upomínce a předžalobní výzvě ze dne 30. 11. 2020. 2. Soud pátral po žalovaném, z úřadu práce bylo zjištěno, že není a nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání, Policie ČR, odbor azylové a migrační politiky sdělil, že žalovaný nebyl hlášen k pobytu na území ČR a nemá na území ČR povolen žádný druh pobytu., dále u poskytovatele služeb [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že není evidovaným účastníkem těchto služeb, rovněž [právnická osoba] [právnická osoba] žalovaného neeviduje jako příjemce svých služeb. Ze zprávy OSSZ bylo zjištěno, že žalovaný naposledy evidován, jako zaměstnanec v ČR v roce 2017 a v současnosti není příjemcem žádného druhu důchodu vypláceného ČSSZ. [stát. instituce] zaslal soudu úřední záznam o vykázání, ze kterého bylo zjištěno, žalovaný byl dne [datum] vykázán ze společné domácnosti na adrese [adresa žalovaného], když ze snahy doručovat mu na tuto adresu bylo zjištěno, že ani na této adrese se žalovaný již nezdržuje. Soud proto žalovanému stanovil podle § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka pro řízení, a to [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa]. 3. Soud v průběhu ústního jednání dne 3. 11. 2021 vyzval žalobkyni, aby prověřila a zjistila pro potřeby soudu a k důkazu doložila, zda byl žalovaný ve svém domovském státě zdravotně pojištěn. Pokud by byl v daném období pojištěn ve svém domovském státě, měl by v České republice nárok na tzv. nezbytnou péči, která by byla pojišťovnou hrazena, a to na základě certifikátu vystaveného rumunským styčným místem. Tento certifikát by pak nahrazoval evropský průkaz zdravotního pojištění. Žalobkyně vstoupila v komunikaci s Kanceláří zdravotního pojištění, kdy bylo přislíbeno získání deklarovaného certifikátu. Následně sdělila (čl. 56 a 66), že z [země] přišla zamítavá odpověď na žádost o certifikát nahrazující EHIC pro osobu žalovaného, kdy žalovaný nebyl v [země] pojištěn v požadovaných obdobích od dubna 2020 do listopadu 2020 a v období od září 2018 do října 2018. V průběhu ústního jednání se vyjádřil i opatrovník žalovaného, který uvedl, že se mu nepodařilo navázat kontakt s žalovaným. Dále uvedl, že je otázkou, zda žalovaný byl skutečně ošetřen a zda za tyto ošetření skutečně žalobkyni náleží body, které jsou následně přepočítány na finanční ohodnocení. Dále zpochybnil, zda žalovaný, jako cizí státní příslušník dané věci rozuměl a zda znal podstatné náležitosti smlouvy o zdraví. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaný byl u ní ošetřen opakovaně, když některá jeho dřívější ošetření byla hrazena z jeho zdravotního pojištění a následně, když již nebyl pojištěn si některá vyšetření a ošetření hradil sám. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je zdravotnickým zařízením, které poskytlo ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] v ambulantní formě a dále od [datum] do [datum] ve formě lůžkové péče žalovanému zdravotní péči, kdy poskytnutá zdravotní péče ve finančním vyjádření činila celkově za všechna vyšetření a ošetření částku 44 904 Kč. Žalovanému byly vystaveny faktura [číslo] ze dne 2. 10. 2018 na částku 542 Kč se splatností do 30. 10. 2018, faktura [číslo] ze dne 15. 4. 2020 na částku 37 103 Kč se splatností do 16. 5. 2020, faktura [číslo] ze dne 15. 5. 2020 na částku 469 Kč se splatností do 14. 6. 2020, faktura [číslo] ze dne 23. 7. 2020 na částku 6 116 Kč se splatností do 23. 8. 2020, faktura [číslo] ze dne 9. 9. 2020 na částku 337 Kč se splatností do 10. 10. 2020, faktura [číslo] ze dne 27. 10. 2020 na částku 337 Kč se splatností do 27. 11. 2020 a faktura [číslo] ze dne 11. 5. 2020 na částku 3 472 Kč se splatností do 11. 6. 2020, na které neuhradil ničeho. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 30. 11. 2020. 5. Soud dále zjistil, že žalobkyně si zjišťovala, zda je žalovaný pojištěn v domovském státě, v [země], když ze zpráv Kanceláře zdravotního pojištění bylo zjištěno, že žalovnaý v předmětných obdobích nebyl pojištěn ve svém domovském státě.. 6. Kancelář zdravotního pojištění ZS je styčným orgánem České republiky pro oblast zdravotního pojištění a poskytování péče na základě zmocnění dle článku 1. odst. 2b) nařízení EP a Rady č. 987/09. Tuto roli vykonává ve vztahu ke státům EU, EHP a Švýcarska. V rámci této role hradí mimo jiné náklady na zdravotní péči. Kancelář dále plní roli přístupového místa pro elektronickou výměnu dat a dokumentů mezi českým systémem veřejného zdravotního pojištění a ostatními státy dle článku 1 odst. 2a) a článku 88 odst. 1 nařízení EP a Rady č. 987/09. Kancelář je pokračovatelem Centra mezistátních úhrad (CMÚ), které vzniklo v roce 2001 a které od roku 2016 vystupuje pod novým, změněným názvem. Kancelář sdružuje všechny veřejné zdravotní pojišťovny činné v ČR. 7. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný není účastníkem veřejného zdravotního pojištění v [země] ani v České republice, když nic jiného v tomto řízení tvrzeno ani prokázáno nebylo. Právní vztah účastníků se řídí ust. zákona č. 372/2013 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, kdy podle § 41 odst. 1 písm. c) je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče žalobkyní ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] v ambulantní formě a dále od [datum] do [datum] ve formě lůžkové péče, a za tuto péči jmu bylo vyúčtováno celkem 44 904 Kč, a to v sedmi fakturách, kdy žalovanému bylo uloženo, aby za poskytnutou zdravotní péči žalované zaplatil, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni dále vzniklo dle § 1970 o.z. právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy úrok z prodlení plyne p marné splatnosti vystavených faktur. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 606 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 904 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 000 Kč ve výši 3 360 Kč. Advokátu byly přiznány pouze účelně vynaložené náklady, nebyly mu přiznány náklady neúčelné, napři vyjádření žalobkyně ze 16.11.2021, či 24.11. 2021 (NS 30 Cdo 4084/2014) 9. O odměně ustanoveného opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením. 10. Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu. 11. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 12. Žalovanému byl ustanoven procesní opatrovník podle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř., a protože