11 C 280/2022-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 121 500 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z dohody o narovnání uzavřené dne 14.4.2022 mezi žalobcem a žalovanými. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z dohody o narovnání uzavřené dne 14.4.2022 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanými dohodu o narovnání, v rámci níž se žalovaní se zavázali žalobci uhradit částku 1 916 500 Kč představující vypořádání za neuzavřenou smlouvu kupní, k níž se žalovaní vůči žalobci zavázali smlouvou o smlouvě budoucí. Žalovaní na uvedený dluh částečně plnili, a to v rozsahu 1 390 000 Kč. Následně žalobce podal v této věci žalobu, na jejímž základě požadoval po žalovaných úhradu ve výši 526 500 Kč. Řízení bylo usnesením zdejšího soud [číslo jednací] ze dne 17.6.2022 co do částky 405 000 Kč zastaveno, neboť žalovaní tuto částku po podání žaloby žalobci uhradili. K úhradě tedy zbývá částka 121 500 Kč, kterou žalovaní doposud neuhradili. 5. Podle § 1903 a násl. z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. 6. Na podkladě předložených důkazů, tedy dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky, vzal soud za prokázané, že žalovaní dluží žalobci částku 121 500 Kč. Žalovaní byli vyzváni soudem, aby se k žalobě vyjádřili, tohoto práva však nevyužili. Soud proto na základě předložených důkazů, které nebyly žalovanými zpochybněny, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Protože žalovaní se zavázali k úhradě svého dluhu, ale tuto svoji povinnost nesplnili, uložil jim soud tuto povinnost svým rozhodnutím. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobce rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost k plnění jim byla uložena společně a nerozdílně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 526 500 Kč sestávající z částky 10 420 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a jeden v poloviční výši za tzv. jednoduchou výzvu realizovaných před podáním návrhu ve věci a jednoho úkonu ve výši 9 940 Kč představující úkon po zahájení řízení včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 7 810 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.