ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2022:11.C.29.2021.1 Datum: 2022-03-24 Předmět: Žaloba na splnění povinností Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1115 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1117 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 494 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""podílové spoluvlastnictví""smlouva darovací""smlouva kupní""spoluvlastnictví""svědečné""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: Žaloba na splnění povinností. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 1115 (89/2012 Sb.), § 1117 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou ze dne 27.1.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla účastníkům uložena povinnost uvedená ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že účastníci si jako bývalý druh a družka pořídili společně na podzim roku 2015 za kupní cenu 12 000 Kč psa plemene Francouzský buldok, kterému dali jméno [jméno]. Po ukončení partnerského vztahu účastníků v létě 2018 se tito dohodli na způsobu užívání společné věci a to tak, že budou o psa společně pečovat a předávat si ho vždy po týdnu v místě bydliště toho, u koho se pes nacházel. Zhruba po jednom roce prodloužili účastníci po vzájemné dohodě interval péče o psa, když k předávání docházelo od roku 2019 vždy po dvou kalendářních týdnech. Tímto způsobem byla dohoda realizována až do 4.1.2021, kdy žalovaný odmítl bez řádného důvodu dohodu nadále plnit a psa v rozporu s dohodou účastníků nepředal k rukám žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že mezi účastníky byla v ústní formě uzavřena dohoda o způsobu užívání společné věci – psa. S ohledem na skutečnost, že ve věci nedošlo k jakékoli změně poměrů, která by zakládala důvody pro změnu uzavřené dohody účastníků ohledně způsobu užívání společné věci, je žalobkyně přesvědčena o tom, že žalovaný je povinen realizovat své povinnosti, které pro něj z uzavřené dohody vyplývají.
2. K podané žalobě se vyjádřil dne 28.4.2021 žalovaný, který uvedl, že on je jediným a výlučným vlastníkem psa [jméno], když tohoto získal na základě darovací smlouvy ze dne 5.10.2015. Po rozpadu partnerství účastníků v létě 2018 žalovaný žalobkyni umožnil se s [jméno] vídat, nejednalo se však o správu společné věci. Následně se žalovaný v lednu 2021 rozhodl, že v tomto jednání již nebude pokračovat, a to jednak z důvodů osobních a pracovních, ale hlavně z důvodu situace kolem pandemie nemoci Covid 19 a s ní spojenými omezeními, o čemž žalobkyni zpravil. Navrhl proto zamítnutí žaloby.
3. Usnesením nadepsaného soudu ze dne 4.2.2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14.5.2021 bylo vydáno předběžné opatření, kterým byla žalovanému uložena povinnost předávat psa [jméno] každých 14 dní k rukám žalobkyně.
4. V podání ze dne 1.6.2021, kterým se žalovaný domáhal zrušení tohoto předběžného opatření, žalovaný uvedl, že ke dni tohoto podání nadále nedisponuje vlastnickým právem ke psu [jméno], když tohoto daroval v lednu 2021 své babičce paní [jméno] [příjmení].
5. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Při tomto jednání účastníci setrvali na svých postojích.
6. K prokázání spoluvlastnictví psa žalobkyně předložila očkovací průkaz psa [jméno], ve kterém jsou jako majitelé uvedeni oba účastníci a dále pas psa [jméno] vystavený dne 11.7.2016, ve kterém je jako majitelka uvedena žalobkyně. Dále předložila výpis z národního registru majitelů zvířat, kde je u čísla čipu psa [jméno] zobrazeno telefonní číslo [tel. číslo], které patří žalobkyni. Žalovaný naopak předložil pas psa [jméno] vystavený dne 7.1.2021, ve kterém je jako majitel uveden on.
7. Výlučné vlastnictví psa [jméno] žalovaný prokazuje svoji účastnickou výpovědí. Z jeho strany byla dále předložena darovací smlouva ze dne 5.10.2015 uzavřená mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení], nyní [příjmení]. K této smlouvě se svědkyně [jméno] [příjmení] vyjádřila tak, že zná žalovaného, žalobkyni nikdy neviděla. [jméno] byl původně její pes. Darovala ho žalovanému. Ke dni, kdy si žalovaný psa odvážel, byla mezi nimi uzavřena písemná darovací smlouva. Současně svědkyně dávala žalovanému žlutý cestovní pas. Neví, jestli v něm bylo uvedeno jméno žalovaného. Fena, které se [jméno] narodil, měla štěňata pouze jedenkrát a to tři, svědkyně všechna štěňata darovala, prodat je nemohla, neboť na to neměla IČO. Zbylá štěňata darovala kamarádce ze [obec] a kamarádce z [obec] Smlouvy chce mít svědkyně vždy písemně, kdyby se něco stalo, aby měla doklad o tom, že štěňata byla její. K návrhu žalobkyně pak soud žádal svědkyni [příjmení] o sdělení jmen a kontaktních adres obdarovaných kamarádek a předložení písemných darovacích smluv. Na tuto výzvu však svědkyně žádným způsobem nereagovala, jména osob, kterým darovala v roce 2015 ostatní štěňata, neuvedla a písemné darovací smlouvy nepředložila. To vše přesto, že svědkyně soudem zaslanou poštu přebírala a se soudem komunikovala ohledně vyplacení svědečného. Pravost uzavřené darovací smlouvy ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení] je dále vyvracena fotografiemi a videozáznamem předloženými žalobkyní. Z těchto vyplývá, že žalobkyně se byla osobně podívat na psa [jméno] u prodejce v [obec] dne 25.8.2015 a 4.9.2015. Z předložených fotografií je rovněž patrné, že ve vrhu byla více než tři štěňata. Žalobkyně dále předložila fotografie z 22.9.2015 a videozáznam ze 16.9.2015, ze kterých je patrné, že tohoto dne se [jméno] nacházel již u žalobkyně doma. Není tedy možné, aby tento byl žalovanému předán až 5.10.2015 při podpisu darovací smlouvy. Skutečnost, že pes [jméno] je v podílovém spoluvlastnictví účastníků dále vyplývá z facebookové komunikace mezi žalovaným a svědkem [celé jméno svědka] ve spojení se svědeckou výpovědí tohoto svědka. [celé jméno svědka] byl spolužákem a kamarádem žalovaného, když žalovaný se mu v roce 2015 svěřil s tím, že si společně s žalobkyní kupují psa za kupní cenu 12 000 Kč, tato skutečnost vyplývá i z předložené facebookové komunikace, ve které žalovaný uvádí„ ….. no jasný, no já teď vysolim 12 tisíc za buldočka plus ňáký věci k tomu, to je kolem 20…„ a dále„ …. no jasný, máme to napůl, no jo, budeme mít kluka….“ Skutečnost, že si psa pořídila oba účastníci společně za kupní cenu ve výši 12 000 Kč potvrdila i svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně, tato skutečnost vyplývá dále i z účastnické výpovědi žalobkyně.
8. Z SMS komunikace mezi účastníky má soud za prokázané, že mezi účastníky docházelo k pravidelnému předávání psa [jméno] s tím, že v lednu 2021 žalovaný napsal žalobkyni [příjmení], ve které této sdělil, že si [jméno] už nechá a nebude ho žalobkyni nadále předávat. Žalobkyně s tímto vyslovila nesouhlas. Skutečnost, že účastníci se v letech 2018 – 2020 pravidelně střídali v péči o psa [jméno] potvrdil dále svědek [jméno] [příjmení], stávající partner žalobkyně, svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně, svědkyně [jméno] [příjmení], stávající partnerka žalovaného a dále i žalobkyně a žalovaný ve svých účastnických výpovědích.
9. Z příjmových dokladů za roky 2019 – 2021 má soud za prokázané, že v těchto letech žalovaný platil poplatek ze psa ve výši 50 Kč ročně. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o babičku žalovaného. Ví o tom, že žalovaný žil určitou dobu s žalobkyní, v té době si pořídili psa [jméno]. [jméno] má hlášené trvalé bydliště v [obec], je tam spokojený. Jako pána vnímá [jméno] žalovaného, střídání prostředí je pro něj stresující. V lednu 2021 svědkyni zemřel manžel, žalovaný jí v té době daroval [jméno], aby jí nebylo smutno. Žalovaný jezdí několikrát v týdnu do zahraničí, hraje tam fotbalové zápasy. Ze zahraničí jezdí na [příjmení], kde má přítelkyni.
10. Z důvodu nadbytečnosti pak nebyl prováděn důkaz znaleckým posudkem z oboru kriminalistiky, když soud nemá důvod pochybovat o tom, že podpisy na darovací smlouvě z 1.10.2015 jsou pravé. Nelze však vyloučit, že tato smlouva byla podepsána později než 1.10.2015 a podpisy byly antidatovány. Tuto skutečnost by však nebylo pravděpodobně možné ověřit či vyvrátit ani znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví či kriminalistiky. Skutečnost, že žalovaný podepsal při předání psa na podzim roku 2015 darovací smlouvu, pak byla zároveň v řízení vyvrácena jinými provedenými důkazy.
11. Dle § 494 o.z. živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. V tomto kontextu soud při rozhodování přihlédl i k usnesení Nejvyššího soud sp. zn. 22 Cdo 1722/2018, dle kterého je třeba přihlížet k povaze zvířete jako živého tvora, a zvláště psa, který se na pána či pány silně fixuje a nelze proto v jeho případě zcela mechanicky aplikovat ustanovení občanského zákoníku o vlastnickém právu nebo o spoluvlastnictví a hospodaření se společnou věcí.
12. Soud však zároveň po provedeném dokazování došel ke skutkovému závěru, že pes [jméno] je již po dobu několika let zvyklý na péči jak žalobkyně, tak žalovaného a dále i babičky žalovaného paní [jméno] [příjmení]. Všechny tyto tři osoby o psa pečují, a ani u jedné z těchto osob nebylo zjištěno, že by její péče vykazovala jakákoli pochybení a že by pes [jméno] v péči kterékoli z těchto osob jakkoli strádal. Na druhou stranu pak v řízení nebylo ale jednoznačně prokázáno ani to, že by pes [jméno] strádal v důsledku společné péče těchto tří osob. Ze společného tvrzení účastníků vyšlo najevo, že pes [jméno] aktuálně trpí epilepsií a veterinářem byla doporučena kastrace psa. Nelze však jednoznačně konstatovat, že by tyto zdravotní pr
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.