11 C 381/2021-70 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 3 448 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16.1.2003, mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16.1.2003 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalovanému úvěr ve výši 19 782 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit v 10 měsíčních splátkách ve výši 2 198 Kč, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 2 198 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 26,3%. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně. Právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 26.5.2003 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností ke dni 21.6.2019. Dne 9.6.2014 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci. 5. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31.12.2013. 6. Podle ust. § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák., jejíž součástí jsou obchodní podmínky (dále jen,,podmínky“). Jelikož žalovaný uzavřel dne 16.1.2003 smlouvu o úvěru a vyčerpal částku 19 720 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost hradit v měsíčních splátkách, byl však opakovaně v prodlení s úhradou, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni úvěr z důvodu překročení limitu úvěr neprodleně splatit, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 22,71 % ročně. Protože žalovaná úvěr včas nesplatila, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což právní předchůdce žalobce učinil ke dni 26.5.2003. Dne 18.6.2019 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jejichž výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě co do dlužné jistiny 1 750 Kč, úroků a úroku z prodlení vyhověl. Soud pak zamítl žalobu co do účtované smluvní pokuty ve výši 1 698 Kč, když dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 nemohou být v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, případně připojeného sazebníku, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). S ohledem na skutečnost, že přesná výše smluvní pokuty nebyla ve smlouvě o úvěru upravena, nezbylo soudu než žalobu co do částky 1 698 Kč zamítnout. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na poměrný neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.