11 C 50/2022-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou dne 7.12.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí o uložení povinnosti žalovanému uhradit jí částku 31 860 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v období od 8.6.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 18.1.2021 provozovatelem vozidla [registrační značka], nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále byl žalovaný v období od 11.7.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 31.12.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, které bylo uvedeno v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 31 860 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku dopisem ze dne 26.11.2020, 11.3.2021, 10.12.2020 a 25.3.2021, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku v částce 300 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud v rozhodnutí vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka], nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg v době od 8.6.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 18.1.2021 a vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ v době od 11.7.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 31.12.2020, v uvedené době ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 26.11.2020, 11.3.2021, 10.12.2020 a 25.3.2021 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), splatnost příspěvku nastala dne 9.2.2021, 25.5.2021, 23.2.2021 a 9.4.2021. 5. Podle ust. § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ust. § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. § 2 odst. 1, písm. o) činí denní sazba příspěvku u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg částku 86 Kč a dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ částku 65 Kč. 10. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný v době od 8.6.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 18.1.2021 provozovatelem vozidla [registrační značka], nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg a v době od 11.7.2020 do 8.10.2020 a od 9.10.2020 do 31.12.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ a v uvedené době neměl k tomuto vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 10 578 Kč (123 dní po 86 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 8 772 Kč (102 dní po 86 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 5 850 Kč (90 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč) a ve výši 5 460 Kč (84 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 860 Kč s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 179 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 860 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.