23 C 5/2022-17 — Okresní soud Plzeň-jih

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného, přirážky k jízdnému a příslušenství, když žalovaná dne 28. 2. 2019 využila přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO] a při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ustanovení § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalované doručeny, i když se o nich nedozvěděla. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným společností [právnická osoba], a to dne 28. 2. 2019 mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec] hl.n.. Na výzvu kontrolora se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou. Totožnost žalované byla zjištěna z předloženého občanského průkazu. Výše jízdného 160 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč vyplývají z tarifu společnosti [právnická osoba] Pohledávka za žalovanou byla dne 15. 12. 2015 postoupena společností [právnická osoba] na [právnická osoba], přičemž tato společnost postoupila následně dne 27. 2. 2020 předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.), ale i ze zákona [číslo] Sb. o drahách (§ 37 odst. 6). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 odst. 5) a dle tarifu společnosti [právnická osoba] je žalovaná proto povinna uhradit cenu jízdného 160 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za uskutečněné jízdy. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku v účinném znění, je založena aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 160 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ustanovení § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.