25 C 35/2022-38 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 11. 2013 mezi žalovaným a žalobkyní, kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč. Žalobkyně s ohledem na skutečnost, že žalovaný porušoval smluvní ujednání, přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 23. 6. 2020, čímž žalovanému vznikl dluh ve výši 15 314,59 Kč. Žalovaný, i přesto, že byl k úhradě částky vyzván, uvedený dluh neuhradil. 2. Žalovanému byly v souladu s § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2013, výpisem z účtu, oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní upomínky, vzal za prokázané: 5. Dne 27. 11. 2013 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o poskytnutí úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového rámce 15 000 Kč. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2% čerpaného úvěr, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Žalovaný porušoval smluvní ujednání. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 23. 6. 2020 ve výši 15 314,59 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. 6. S ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31. 12. 2013. 7. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 9. Podle § 506 obch. z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 10. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 11. Podle § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 12. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. 13. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu 497 obch. z., jejíž součástí jsou úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 27. 11. 2013 smlouvu o úvěru na částku do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným úrokem. Žalobkyni vzniklo právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 23. 6. 2020. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 314,59 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 15. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.