6 C 10/2022-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 594 Kč. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 12.6.2019 mezi žalobkyní a žalovaným. Částka 11 594 Kč představuje kapitalizovanou smluvní pokutu dle čl. IV. bodu 2 písm. a) smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z částky 21 042 Kč od 7.11.2019 do 11.5.2021, když samotná jistina úvěru společně s příslušenstvím byla žalobkyni již přiznána v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a byla žalovaným zaplacena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 12.6.2019 soud zjistil, že věřitel, poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 5 000 Kč. V článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru si žalobkyně a žalovaný sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze zůstatku neuhrazeného úvěru, a to v případě, že úvěr bude v důsledku prodlení ze strany žalovaného žalobkyní zesplatněn. Úvěr byl zesplatněn ke dni 29.9.2019, když celková dlužná částka činila 21 042 Kč, ohledně této částky bylo Okresním soudem Plzeň-jih rozhodnuto dne 21.2.2020 rozsudkem č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 4.4.2020. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2048 obč. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. V článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy sjednali žalobkyně a žalovaný smluvní pokutu pro případ, že v důsledku prodlení na straně žalovaného s plněním dluhu bude úvěr žalobkyní zesplatněn, a to ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný dlužil žalobkyni částku 21 042 Kč, jejíhož přiznání se úspěšně domáhala u soudu žalobou podanou dne 21.9.2021. Žalovaný uvedenou částku zaplatil žalobci dne 11.5.2021, tudíž za uvedené období od 7.11.2019 do 11.5.2021 náleží žalobkyni též smluvní pokuta z dlužné částky 21 042 Kč v kapitalizované výši 11 594 Kč, přičemž o tomto nároku žalobkyně za uvedené dlužné období od 7.11.2019 do 11.5.2021 nebylo v řízení sp. zn. [spisová značka] doposud rozhodnuto. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, přičemž tato částka představuje zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 594 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.