6 C 353/2021-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou dne 11.9.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí o uložení povinnosti žalovanému uhradit jí částku 30 030 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v období od 1.10.2019 do 29.2.2020 a v období od 1.3.2020 do 31.7.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, a dále v období od 22.1.2020 do 30.4.2020 a v období od 1.5.2020 do 31.8.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, která byla uvedena v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 7 444 Kč, 7 491 Kč, 6 800 Kč a 8 295 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku dopisem ze dne 28.8.2020, 5.11.2020, 30.10.2020 a 7.1.2021, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku v částce 300 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud v rozhodnutí vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ v období od 1.10.2019 do 29.2.2020 a v období od 1.3.2020 do 31.7.2020, a dále vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ v období od 22.1.2020 do 30.4.2020 a v období od 1.5.2020 do 31.8.2020, v uvedené době ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Příspěvek za nepojištěná vozidla nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 28.8.2020 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), splatnost příspěvku nastala dne 11.11.2020, výzvou ze dne 5.11.2020 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), splatnost příspěvku nastala dne 19.1.2021, výzvou ze dne 30.10.2020 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), splatnost příspěvku nastala dne 13.1.2021 a výzvou ze dne 7.1.2021 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy), splatnost příspěvku nastala dne 23.3.2021. 5. Podle ust. § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ust. § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 8. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. § 2 odst. 1, písm. g), h) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ částku 47 Kč a u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ částku 65 Kč. 10. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný v době od 1.10.2019 do 29.2.2020 a v období od 1.3.2020 do 31.7.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, a dále v období od 22.1.2020 do 30.4.2020 a v období od 1.5.2020 do 31.8.2020 provozovatelem vozidla [registrační značka] o objemu válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ a v uvedené době neměl k těmto vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši celkem 7 144 Kč (152 dní po 47 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši celkem 7 191 Kč (153 dní po 47 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši celkem 6 500 Kč (100 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč) a ve výši celkem 7 995 Kč (123 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 030 Kč s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 380 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 202 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 030 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.