8 C 191/2022-32 — Okresní soud Plzeň-jih

1. [územní celek] podalo dne 3.6.2022 žalobu proti 1. žalované, s tím, že se domáhalo rozhodnutí, aby žalované bylo uloženo vyklidit byt [číslo] v [obec], neboť žalovaná je v prodlení s úhradou nájemného a zálohou za služby za období od 28.2.2021 do 31.3.2022, nedoplatku z vyúčtování za rok 2020; celkem dluží 72 271 Kč. Žalobce proto vypověděl nájem bytu, přičemž pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce spočívajícího v nezaplacení nájemného a nákladů (záloh) na služby za dobu alespoň 3 měsíců byla výpověď bez výpovědní doby. Prvá žalovaná výpověď převzala dne 23.4.2022 a od 24.4.2022 užívá předmětný byt bez právního důvodu. 2. Při ústním jednání dne 16.9.2022 1. žalovanou zastupoval její manžel [celé jméno žalovaného] (ověřená plná moc) a po příslušném poučení soudu žalobce žalobu opravil a doplnil v tom směru, že bylo připuštěno, aby do řízení na straně žalované přistoupil manžel prvé žalované, [celé jméno žalovaného]. Následně žalobce upravil i žalobní petit. 3. Podle ust. § 749 odst. 1 o.z., je-li obydlí manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne po uzavření manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. 4. V řízení byly prokázány nesporné skutečnosti: [územní celek] uzavřelo s [jméno] [příjmení], [datum narození] nájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo], který je součástí budovy [adresa] postavené na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v [obec] na adrese [ulice a číslo] dne 26.11.2014. [anonymizováno] je vlastníkem budovy i bytu. Dále bylo prokázáno, že [celé jméno žalovaného] uzavřel manželství s [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] zvolila příjmení [celé jméno žalované]. Předpisem ze dne 19.9.2019 bylo předepsáno nájemcům smluvní nájemné v celkové výši vč. záloh na služby ve výši 4 581 Kč/měs. Dále bylo prokázáno, že ke dni 31.3.2022 žalovaní na nájemném, za služby a za nedoplatek vyúčtování z roku 2020 (ve výši 14 366 Kč) dluží celkem 72 271,39 Kč. Dne 23.4.2022 převzala [celé jméno žalované] výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. 5. Podle § 1040 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 7. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] se stala nájemkyní bytu [číslo] umístěného v budově [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec] od 1.12.2014 na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26.11.2014. V průběhu nájmu uzavřela manželství s [celé jméno žalovaného], přičemž podle ust. § 749 odst. 1 o.z. uzavřením manželství oběma manželům vzniklo společné nájemní právo. Manžel při ústním jednání zastupoval manželku na základě plné moci, byl seznámen i s tím, že jeho manželka dne 23.4.2022 převzala výpověď z nájmu bytu, který užívají, a to bez výpovědní doby. Protože manželé [celé jméno žalovaného] porušili nájem zvlášť závažným způsobem, přistoupil pronajímatel k tomu, že jim dal výpověď z nájmu bytu. Ke dni, kdy jim byla dána výpověď z nájmu bytu, bylo prokázáno, že na nájemném, zálohách za služby a doplatku vyúčtování za rok 2022 dluží celkem 72 271,39 Kč. Druhý žalovaný po poučení soudem uvedl, že na nájemném skutečně dluží, problémy jim vznikly v době, kdy měl finanční potíže, měli za to, že z účtu odešly dlužné platby, přesně však neví, kolik žalobci dluží. Neprokázal však, že by ke dni, kdy soud rozhodoval, by byly dluhy vůči žalobci zcela vyrovnány. Výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby byla doručena dne 23.4.2022. Ode dne následujícího, tedy od 24.4.2022 užívají manželé [celé jméno žalovaného] byt (věc nemovitou) bez právního důvodu. Žalobce uplatnil ochranu svého vlastnického práva dle ust. § 1040 o.z. ve spojení s ust. § 1042 o.z. a požadoval vyklizení bytu. Vlastnické právo žalobce k bytové jednotce je nesporné, žalovaní užívají byt bez právního titulu, proto bylo žalobě na vyklizení zcela vyhověno. Žalovaní prostřednictvím druhého žalovaného [celé jméno žalovaného] vzali na vědomí i tu skutečnost, že pokud by byly dluhy vůči předmětnému bytu, který žalovaní užívají zcela uhrazeny, žalobce by je buď v bytě nechal bydlet, nebo by jim nabídl jiný nájemní byt. Neznamená to však, že by poté, co by byly pohledávky k bytu zcela uhrazeny, že by mohli žalovaní v bytě zůstat. Lhůta k vyklizení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a protože jde o byt, nemovitou věc, byla stanovena na patnáct dnů. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Soud o nákladech řízení rozhoduje dle ust. § 151 odst. 1 o.s.ř. při skončení věci i bez návrhu. Žalobci poskytl právní služby advokáta, jehož odměna byla stanovená dle vyhl. č. 177/1996 Sb., § 9 odst. 3 písm. b) o.s.ř., kdy mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby představuje á 3 100 Kč, když jde o nemovitou věc. Advokát však vyúčtoval odměnu á 1500 za jeden úkon, která však předmětu sporu neodpovídá. Advokát poskytl tři úkony právní služby á 3 100 Kč, dále mu byly přiznány tři režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, což v souhrnu představuje 10 200 Kč. Součástí této náhrady je i náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2 142 Kč, neboť advokát je jejím plátcem. K této náhradě se ještě připočítává zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč; celková náhrada činí 17 342 Kč a bylo uloženo oběma žalovaným zaplatit ji společně a nerozdílně k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta jim byla prodloužena dle ust. 160 odst. 1 o.s.ř.