8 C 227/2020-215 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 10.7.2020 domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří (3 m2), který je zapsán na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Pozemek [číslo] o vým . 3 m2 je ve výlučném vlastnictví žalované, kdy na tomto pozemku stojí stavba žalobkyně, budova [adresa], když dům [adresa] a pozemek pod domem nabyli do vlastnictví rodiče žalobkyně, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v roce 1984. Předchozí vlastníci byli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ti začali dům stavět v roce 1979 a dne 26.11.1981 byl dům zkolaudován. V roce 2000 došlo ze strany manželů [příjmení] k převodu domu a pozemku pod ním na žalobkyni. Rodiče žalobkyně si nebyli vědomi toho, že by rodinný dům [adresa] zasahoval za hranici jejich pozemku. Má za to, že její rodiče, tak i původní stavebníci, byli v dobré víře, že dům je postaven na jejich pozemku. Má za to, že pozemek parc. [číslo] o vým . 3 m2 představuje tzv.„ přestavek“ dle § 1087 o.z. Odkázala na rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 4572/2015, podle něhož má za to, že i na stavby zřízené před 1.1.2014 se rozšiřuje institut přestavku. Je připravena uhradit žalované obvyklou cenu za pozemek, když tato by měla být určena soudním znalcem. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, uvedla, že v roce 1979, jak vyplývá ze stavebního povolení ze dne 20.9.1979, se ve [obec] v ulici [ulice] na parcele [číslo] (původně označené jako [číslo] a [číslo], k jejíž rozdělení na dvě samostatné parcely došlo na základě geometrického plánu pro rozdělení [parcelní číslo] ze dne 19.4.1979) začal stavět rodinný dvojdomek, který byl dne 11.1.1982 kolaudován. Kolaudaci však předcházelo vypracování geometrického plánu (dále jen GP) pro zaměření dotčených parcel ze dne 15.12.1981, ze kterého vyplývá, že část budovy žalobkyně zasahuje na pozemek žalované a který sloužil jako podklad katastrálního úřadu pro zakreslení dvojdomku do katastrální mapy. Z toho GP vycházel katastrální úřad v roce 1995 při digitalizaci katastrální mapy. V rámci digitalizace a v souvislosti se zpřesněním geometrického a polohového určení pozemků, došlo rozhodnutím katastrálního úřadu o oddělení části pozemku žalované a vytvoření nové parcely žalované [číslo] o výměře 3 m2 zapsané na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Je tedy zřejmé, že od roku 1981 je z mapy katastru nemovitostí naprosto zřejmé, že budova žalobkyně, která stojí na jejím pozemku [číslo] zasahuje i na sousední parcelu žalované [číslo]. Věc mezi účastnicemi řešil i katastrální úřad, přičemž odkázala na jejich rozhodnutí. Má za to, že ust. § 1087 o.z. týkající se přestavku nelze v dané věci aplikovat, neboť podle jejího názoru lze toto aplikovat u samostatně stojících staveb, nikoliv u budov, které sdílejí hraniční zeď s budovou sousední. Druhým důvodem, proč se domnívá, že nejde o„ přestavek“ je skutečnost, že přestavek lze aplikovat tam, kde„ budova zasahuje pouze na malou část cizího pozemku“, přičemž v daném případě zasahuje dle tvrzení žalobkyně na pozemek celý. Dále odkazuje na tvrzení žalobkyně, že její rodiče si nebyli vědomi toho, že by rodinný dům [adresa] zasahoval za hranici jejich pozemku a že byli v dobré víře, jejich tvrzení je zcela vyvráceno již z GP ze dne 11.11.1981, tak i zda darovací smlouvy mezi žalobkyní a jejími rodiči; žalobkyně ani její rodiče nikdy nemohli být v dobré víře. 3. S ohledem na skutečnost, že mezi účastnicemi kromě předmětné věci týkající se pozemku [číslo] o vým . 3 m2 dle jejich tvrzení existuje ještě spousta nevyřešených záležitostí (okapy, túje, zatékající voda), poskytl soud účastnicím dostatečný prostor pro smírné vyřešení záležitosti. K tomu však nedošlo, proto řízení bylo koncentrováno až dne 27.10.2022. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů, nabývacích titulů a GP. 5. Z rozhodnutí Okresního národního výboru [okres] z roku 1979 (čl. 192 a násl.) bylo zjištěno, že bylo vydáno povolení ke zpracování projektové dokumentace na stavbu: rodinného dvojdomku dvěma stavebníkům panu [příjmení] a panu [příjmení]. 6. Okresní národní výbor [okres], odbor výstavby a územního plánování rozhodnutím ze dne 20.9.1970 udělil stavební povolení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], jednalo se o stavbu dvojdomku o dvou nadzemních podlažích a plochou střechou na pozemku [číslo] v k.ú. [obec]. 7. Z GP č zak [číslo] a [číslo] zaměření parcely [číslo] (čl. 8 a násl.) soud zjistil, že byl vyhotoven dne 11.11.1981 a potvrzen 15.12.1981. Tímto GP vznikla parcela označená díle„ a“ o vým . 6m2 O geometrickém plánu byli informováni nabyvatelé [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stavitelé dvojdomku. Již tehdy bylo patrné, že část dvojdomku ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně nestojí pouze na pozemku [parcelní číslo] (nyní [číslo]) 8. Kolaudační rozhodnutí pro [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo vydáno dne 11.1.1982 a bylo povoleno užívání stavby: ½ rodinného domu – dvojdomku na parcele [číslo] v k.ú. [obec] (čl. 198 a násl.). 9. Z notářského zápisu ze dne 9.7.1984 sepsaného Státním notářstvím [okres] pod sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo] bylo zjištěno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] rodinný dům zkolaudovaný rozhodnutím ze dne 26.11.1981 [číslo jednací] a na základě provedeného zaměření byla stanovena stav. parc. [číslo] o výměře 103 m2 a zahrada [číslo] o výměře 708 m2, když nemovitosti jsou zapsány na LV [číslo] pro [územní celek]. S převodem vlastnictví k rodinnému domku [adresa] ve [obec] na kupující stranu přešlo i právo osobního užívání stavební parcely [číslo] o výměře 103 m2 a zahrady [číslo] o výměře 708 m2 (čl. 10). 10. Z rozhodnutí Městského národního výboru ve [obec] ze dne 16.2.1982 bylo zjištěno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo přiděleno [adresa] na nemovitost postavené na stavební parcele [číslo] v k.ú. [obec] (čl. 11). 11. Z darovací smlouvy uzavřené dne 27.3.2000 mezi dárci [jméno] a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] jako obdarovanou bylo zjištěno, že rodiče darovali žalobkyni nemovité věci, když ve smlouvě výslovně uvedli, že objekt bydlení [adresa] je postavený na stavební parcele [číslo] která je ve vlastnictví jiného vlastníka a postavený také na stavební parcele [číslo] pozemek [číslo] v k.ú. [obec], když nemovité věci jsou zapsány na LV [číslo]. Vklad vlastnického práva byl zapsán rozhodnutím Katastrálního úřad [okres] pod č.j. 11 V [číslo] 2000 dne 25.5.2000 a právní účinky vkladu vznikly dnem 7.4.2000. 12. Na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] je žalovaná zapsaná jako vlastník parcely st. [číslo], jejíž součástí je stavba: [adresa] – rodinný dům, dále parcely [číslo] o výměře 3 m2, když na pozemku stojí stavba [adresa] –rodinný dům (LV [číslo] žalobkyně), dále parcela st. [číslo], jejíž součástí je stavba: bez č.p./č.e. a parcely [číslo] zahrady (čl. 17-18). Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec], a to parcely st. [číslo], když na pozemku stojí stavba: [obec], [adresa] – rodinný dům, dále parcely st. [číslo], když součástí je stavba: bez č.p./č.e. – garáž a dále parcely [číslo]. Na výpisu LV ke dni 13.7.2020 je zapsáno i upozornění na probíhající řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí OR [číslo] týkající se parcely st. [číslo]. 13. Z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] pod [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] ze dne 2.9.2020 bylo zjištěno, že odvolání žalované ze dne 14.7.2020 i odvolání žalobkyně ze dne 24.7.2020 se zamítají a napadené rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 29.6.2020 se potvrzuje. 14. Podle ust. § 80 o. s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 15. Podle ust. 1087 odst. 1 o.z. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. 16. Podle ust. § 1087 odst. 2 o.z. kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku. 17. Žalobkyně se domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemku [číslo] o vým . 3 m2, když uvedla, že naléhavý právní zájem spočívá již v samotné dikci zákona ust. § [číslo] o přestavku, má za to, že nemusí nějak obsáhle prokazovat naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem spatřuje právě v tom, že má stavbu rodinného domu na cizím pozemku a je v jejím zájmu, aby celý rodinný dům byl postaven pouze na jejím pozemku 18. Soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem jako základní procesní podmínka úspěšnosti určovací žaloby je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobkyně nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, případně tam, kde by se bez pokračování tohoto určení jeho právní postavení