8 C 283/2022-20 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 34 830 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl v období od 6. 8. 2019 do 5. 11. 2019 provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg, dále v období od 10. 12. 2019 do 19. 1. 2021 provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg a v období od 21. 11. 2019 do 29. 2. 2020 provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg, která byla uvedena v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) celkem částku 13 340 Kč za vozidlo 4SR9513, částku 5 945 Kč za vozidlo 4P58288 a částku 14 645 Kč za vozidlo 3SD6829. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaného písemně, v souladu s § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětných příspěvků výzvami k úhradě ze dnů 7. 5. 2020, 6. 8. 2020 a 2. 12. 2020, žalovaný však příspěvky ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětných příspěvků uplatnila spolu s příslušenstvím, resp. nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku a vymáhání v částce 900 Kč (tj. 3 x 300 Kč). Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v rozhodnutí mohl vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba], II. upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg, v době od 6. 8. 2019 do 5. 11. 2019, dále vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg v době od 10. 12. 2019 do 19. 1. 2021 a vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg v době od 21. 11. 2019 do 29. 2. 2020 v uvedených dobách ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvky za nepojištěná vozidla nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dnů 7. 5. 2020, 6. 8. 2020 a 2. 12. 2020. Podle § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 2 odst. 1, písm. p) činí denní sazba příspěvku u nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg včetně 145 Kč. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný v období od 6. 8. 2019 do 5. 11. 2019 byl provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg, dále v období od 10. 12. 2019 do 19. 1. 2021 provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg a v období od 21. 11. 2019 do 29. 2. 2020 provozovatelem nákladního vozidla [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 3500 kg do 12000 kg a v uvedených dobách neměl k těmto vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvky ve výši 13 640 Kč za vozidlo [registrační značka] (92 dní po 145 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 6 245 Kč za vozidlo [registrační značka] (41 dní po 145 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč) a ve výši 14 945 Kč za vozidlo [registrační značka] (101 dní po 145 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 830 Kč s úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 572 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 394 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 830 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.