11 C 199/2021-214 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou ze dne 16.4.2021 se žalobce domáhal po žalovaném odstranění stavby kamenné zdi na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] vyznačené na geometrickém plánu [číslo]. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že tento dne 30.5.2019 nabyl vlastnické právo k pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Dne 14.1.2020 ho pak kontaktoval žalovaný, jakožto vlastník sousedního pozemku č. parc. st. 61 v k.ú. [obec], s žádostí o směnu pozemků. V té souvislosti žalobce zjistil, že [stát. instituce] odbor výstavby byl dne 5.2.2015 vydán územní souhlas s umístěním stavby – obnova kamenné zdi a oplocení na části pozemku mezi č.p. a [adresa] v [obec] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec], dle kterého měla být stavba kamenné zdi umístěna na hranici mezi pozemky st. [anonymizováno] a st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. S takovýmto umístěním stavby vyslovil rovněž souhlas tehdejší minoritní vlastník pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] [titul] [celé jméno svědka]. Žalovaný však umístil stavbu jinak než bylo stavebním úřadem povoleno a než měl odsouhlaseno tímto minoritním vlastníkem, čímž neoprávněně připlotil ke svému pozemku část pozemku č. parc. st. [anonymizováno] o výměře 14 m2. Žalobce proto navrhl, aby soud v souladu s ustanovením § 1085 o.z. uložil žalovanému povinnost stavbu kamenné zdi odstranit a uvést pozemek do původního stavu. 2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný, který uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Dle žalovaného tento stavěl na základě řádného právního titulu a stavba zdi je tedy stavbou oprávněnou. Za řádný právní titul přitom žalovaný považuje smlouvu o právu provést stavbu, kterou uzavřel s předchozím majitelem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Na daný případ proto nelze dle žalovaného užít § 1085 o.z. Odchýlení se od územního souhlasu pak není na překážku platné existenci soukromoprávního titulu a oprávněnosti stavby. Stavba kamenné zdi je dále součástí pozemku č. parc. st. [anonymizováno], a tedy ve vlastnictví žalobce. Žalovanému proto není známo, z jakého důvodu se žalobce obrací s podanou žalobou právě na žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že okolnosti stavby včetně jejího umístění průběžně konzultoval s [titul] [celé jméno svědka] [titul] [celé jméno svědka] v průběhu výstavby zdi s žalovaným opakovaně hovořil a žalovaného vyzýval k dostavbě. Na současném umístění zdi se žalovaný dohodl s [titul] [celé jméno svědka] v průběhu provádění stavby. Tím byl bezezbytku naplněn požadavek soukromoprávního titulu ke stavbě. Stavba zdi probíhala rovněž ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, když dotčená lokalita je památkovou zónou. Žalovaný dále nevěděl, že [titul] [celé jméno svědka] je pouze menšinovým spoluvlastníkem pozemku, nicméně i pokud by to věděl, měl by za to, že [titul] [celé jméno svědka] je jako zákonný zástupce oprávněn jednat i za svoji nezletilou dceru, která byla v té době vlastníkem podílu o velikosti zbylých [číslo]. 3. Ve věci soud již jednou rozhodoval rozsudkem ze dne 3.2.2022 č.l. 104, který byl následně usnesením Krajského soudu v Plzni č.j. 14 Co 97/2022 – 163 ze dne 17.8.2022 zrušen. Nadepsaný soud následně doplnil dokazování v souladu s právními závěry Krajského soudu v Plzni. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí i ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne 30.4.2019 vlastníkem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Předchozími vlastníky byli [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný je vlastníkem pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec], na němž stojí stavba [adresa], rodinný dům. 5. Ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázané, že na pozemku č. parc. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] stojí stavba kamenné zdi, když půdorys zdi účastníci vyznačili na kopii katastrální mapy na č.l. 154 spisu, kdy shodně uvedli, že zeď navazuje na rodinný dům na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], tedy její hrana je na hranici pozemku, na druhé straně navazuje na stodolu žalobce hlouběji v jeho pozemku. Mezi zdí a pozemkem žalovaného je tak pozemek o ploše trojúhelníku, který náleží žalobci. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že zeď takto vystavěl žalovaný. Chtěl, aby zeď vedla rovnoběžně se zdí jeho rodinného domu na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], šlo mu o vazbu dlaždic. 6. Ze smlouvy o právu provést stavbu ze dne 21. 1. 2015 (č. l. 24) vyplývá, že byla uzavřena mezi [celé jméno svědka] jako vlastníkem pozemku [parcelní číslo] a stavebníkem [celé jméno žalovaného], a jejím předmětem bylo právo stavebníka provést stavbu obnovy kamenné ohradní zdi a oplocení mezi nemovitostmi [adresa] a [adresa] na pozemku [parcelní číslo], přičemž vlastník pozemku se zavázal strpět výkon stavebníkova práva na provedení stavby. Smlouva byla uzavřena bezúplatně na dobu neurčitou. Tato smlouva byla podkladem pro vydání územního rozhodnutí společně se situačním výkresem [titul] J. [příjmení] z ledna 2015. 7. Ze shodného tvrzení účastníků dále vyplývá, že situační výkres [titul] J. [příjmení] z ledna 2015 (č. l. 25) je zobrazen na starší katastrální mapě. Přestože tento výkres je z roku 2015, nereflektuje skutečnost, že v roce 2014 došlo na základě souhlasu obou vlastníků k úpravě vlastnické hranice tak, jak vyplývá ze schématu na č. l. 68, kde je šedivou barvou vyznačena stará hranice, nová hranice barvou červenou. Původní hranice vedla tak, že z jedné strany lícovala se stodolou, z druhé strany s rodinným domem žalobce nelícovala, oproti hraně tohoto domu byla blíže k domu žalovaného, čímž byl vytvořen jakýsi zub. Podle situačního výkresu měla být tedy zeď postavena jinde. Jelikož situační výkres vycházel ze staré mapy, měla být zcela na pozemku žalovaného, přičemž jedna její hrana měla lícovat s hranicí pozemku. Přerušovaná čára výkresu znázorňuje základ zdi, který je širší než samotná zeď. 8. Z územního souhlasu vydaného [stát. instituce], odbor výstavby ze dne 5. 2. 2015 (č. l. 26) vyplývá, že [celé jméno žalovaného] byl vydán územní souhlas s umístěním stavby obnovy kamenné zdi a oplocení na části pozemku mezi [adresa] a [adresa] v [obec], na pozemku st. p. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] s tím, že jde o výstavbu zděného oplocení mezi pozemkem areálu usedlosti [adresa] a sousední usedlosti [adresa] za účelem obnovy původních zděných plotových zídek; navrhovaná stavba je spíše opravou původní ohradní zdi; stavba bude umístěna na pozemku st. p. 62 v k. ú. [obec] při hranici s st. p. 61 v k. ú. [obec], její celková délka bude 12,5 m. 9. Dopisem ze dne 5. 5. 2013 právnímu předchůdci žalobce [příjmení] [celé jméno svědka] (č. l. 60) žalovaný sdělil, že zadal zpracování projektové dokumentace kamenných zdí, které je třeba obnovit, přičemž jednou ze tří je zeď mezi usedlostmi žalovaného a [titul] [celé jméno svědka]. Přiložil nákres původního umístění zídky a nového umístění zídky, přičemž k novému umístění jej„ vedla myšlenka umístit zeď souběžně se svým domem a vazbou dlažby na terase, rozhodně se nejedná o pokus získat kousek trochu místa navíc“ [titul] [celé jméno svědka] k tomu písemně uvedl, že s uvedeným řešením souhlasí, nebude se však na něm aktivně podílet. Nesporné mezi účastníky bylo, že nákres zmiňovaný v dopise nebyl dohledán. 10. Z listiny ze dne 28. 4. 2011 (č. l. 59) nazvané„ Souhlas sousedů se stavbou“ vyplývá, že se týká mimo jiné stavby jednostranně pohledové kamenné zdi mezi [adresa] a [adresa] s tím, že majitelé [adresa] souhlasili se stavbou zdi. Výslovně se zde uvádí, že„ respektování hranic pozemků je samozřejmostí“. 11. Z rozpočtu nákladů na bourání ohradní zdi vyhotoveného [jméno] [příjmení] z 10. 8. 2022 (č. l. 141 a násl.) soud zjistil, že náklady na bourání předmětné zdi by dosáhly výše 244 668,23 Kč. 12. Ze znaleckého posudku č. [rok] [číslo] z 11. 7. 2022 znalce [jméno] [příjmení] (č. l. 145 a násl. a 185 a násl.), týkající se ocenění obvyklé roční výše úplaty nájemného za užívání části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] byla zjištěna výše obvyklé roční úplaty (nájemného) ve výši 1 248,88 Kč. 13. Z vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb, ze dne 14. 8. 2022 vyhotoveného na žádost žalobce vyplývá, že odbourání předmětné zdi mezi pozemky st. [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] je možné, nicméně odstraňování železobetonového základu bude stavebně obtížné, přičemž je třeba postupovat obezřetně a technologicky správně tak, aby základy obou sousedících objektů nemohly sednout. Terén žalobce je výše položený než terén žalovaného, a proto rozdíl úrovně terénu je třeba řešit tak, aby nedošlo k sesunutí zeminy žalobce. Zároveň by mělo být vyřešeno odvodnění pozemku žalobce tak, aby nedocházelo ke stékání vody z jeho pozemku na pozemek žalovaného. 14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] provedeného dne 7.12.2021 soud zjistil, že jde o bývalého spoluvlastníka pozemku č. parc. st. 62 v k.ú. [obec]. Tento vlast