11 C 432/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 824,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 14.10.2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně provozuje v rámci své podnikatelské činnosti distribuční soustavu, přičemž ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetického zákona.“) je na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi žalobkyní a obchodníkem s plynem, povinna zajišťovat dodávky do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem a odběr plynu na odběrném místě pokračuje, jedná se o neoprávněný odběr plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona, přičemž tímto neoprávněným odběrem vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni. Žalovaný neměl v době disponování s nemovitostí, odběrným místem na adrese [adresa], tedy v době nejpozději ode dne 16.2.2021 uzavřenou smlouvu na dodávky plynu s jakýmkoliv obchodníkem s plynem, ani smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy se žalobkyní. Množství neoprávněně odebraného plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu, tedy ke dni 15.2.2021 a koncovým stavem plynoměru, kdy žalovaný ukončil užívání odběrného místa na adrese [adresa], a to dle sdělení vlastníka nemovitosti. Množství neoprávněně odebraného plynu bylo zohledněno ve faktuře [variabilní symbol] ze dne 29.9.2021 splatné dne 13.10.2021 na částku 1 824,21 Kč. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodl soud ve věci na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z žádosti o ukončení distribuce plynu, ze sdělení o stavu plynoměru ke dni předání bytu žalovanou, z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, z faktury [variabilní symbol], a výzev k úhradě pohledávky bylo zjištěno, že žalovaný ukončil smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa ke dni 15.2.2021, přičemž se z odběrného místa odstěhovala, resp. jej předala dne 3.3.2021, když k tomuto dni činil stav měřidla hodnotu 1 689 m3. V mezidobí neměl žalovaný uzavřenou smlouvu o distribuci plynu ani o odběru plynu. Z faktury [variabilní symbol] 29.9.2021 splatné dne 13.10.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému neoprávněný odběr plynu ve výši 1 824,21 Kč a to v souladu s cenou dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný tuto částku nezaplatil přes několik upomínek žalobkyně. Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) energetického zákona jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci. Podle § 74 odst. 1 písm. a) e.z. je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 3 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 1, 6 energetického zákona odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle § 71 odst. 8 energetického zákona provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Vzhledem k tomu, že bylo z předložených listin prokázáno, že na odběrném místě žalovaného probíhal neoprávněný odběr plynu tak, jak tvrdí žalobkyně a dále bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětné období uživatelem odběrného místa, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dosud nezaplatil požadovanou částku ve výši 1 824,21 Kč, a to ani po zaslané výzvě, soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 824,21 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uvedené činí celkem částku 1 489 Kč.