2 C 24/2023-20 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se žalobou vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 11 435 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3, r. z. [anonymizováno], neměl v období od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč. Dále žalovaný jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] [číslo], neměl v období od 27. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a v období od 30. 4. 2020 do 26. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, čímž mu za každé uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný však na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil a dluží tak celkem 11 435 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila v evidenci registru vozidel na Ministerstvu dopravy ČR dálkovým přístupem, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců nad 500 cm3, r.z. [anonymizováno], [VIN kód] a vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód]. Současně bylo zjištěno, že v období od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 (99 dní) nebylo vozidlo s r. z. [anonymizováno] pojištěno, a že v období od 27. 5. 2020 do 31. 8. 2020 (97 dní) a v období od 30. 4. 2020 do 26. 5. 2020 (27 dní) nebylo pojištěno vozidlo s r. z. [anonymizováno] [číslo], a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., které ukládá každému vlastníku vozidla toto vozidlo podle citovaného zákona pojistit. Žalobkyně ve dnech 11. 3. 2021, 22. 4. 2021 a 9. 7. 2021 zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěná vozidla v žalované výši se stanovením šedesátidenních lhůt k úhradě v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvků ve vazbě na lhůty stanovené ve výzvách nastala dne 25. 5. 2021, dne 6. 7. 2021 a dne 22. 9. 2021. Z upomínek ze dne 21. 4. 2022 vyplývá, že žalobkyně ještě znovu vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Před podáním žaloby pak byla žalovanému zaslána dne 16. 6. 2022 ještě předžalobní výzva k úhradě dluhu. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný provozoval ve výše uvedených obdobích shora uvedená vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to v rozporu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvky za nepojištěná vozidla, které jsou podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočteny jako součin dní, po které jsou vozidla nepojištěna, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. S přihlédnutím k typu vozidla činí v případě vozidla s r. z. 6P4271 podle § 2 odst. 1 písm. d) denní příspěvek 25 Kč a v případě vozidla s r. z. [anonymizováno] [číslo] činí podle § 2 odst. 1 písm. h) denní příspěvek 65 Kč. V případě prvého výše jmenovaného vozidla r.z. [anonymizováno] jde při 99 dnech nepojištění o částku 2 475 Kč a v případě druhého jmenovaného vozidla r.z. [anonymizováno] [číslo] jde při 97 dnech nepojištění o částku 6 305 Kč a při 27 dnech nepojištění o částku 1 755 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které dle § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí činí 300 Kč za každé období nepojištění. V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 11 435 Kč, přičemž marným uplynutím šedesátidenních lhůt stanovených ve výzvách ze dne 11. 3. 2021, 22. 4. 2021 a 9. 7. 2021 se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu, přičemž lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 435 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.