6 C 32/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 170 428,14 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 1.10.2019 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o [číslo] uzavřené dne 1.10.2019 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 681 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni 29.12.2021 a dlužná částka činila k tomuto dni 170 428,14 Kč na jistině, částku 3 701,90 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 3 702,01 Kč na zákonném úroku z prodlení. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. z., jejíž součástí se staly úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 1.10.2019 smlouvu o úvěru, vyčerpal úvěr ve výši 200 000 Kč, a tento úvěr řádně nesplácel, vznikl tomuto dluh ve výši 170 428,14 Kč na jistině, částku 3 701,90 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 3 702,01 Kč na zákonném úroku z prodlení. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což žalobkyně učinila ke dni 29.12.2021. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 729,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 818 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 170 428,14 Kč sestávající z částky 7 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 5 191,20 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.