8 C 137/2023-18 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 26 911 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 a od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, v období od 27. 12. 2021 do 31. 3. [číslo] a od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, která byla uvedena v příslušném registru vozidel bez zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) v částce 326 911 Kč. Žalobkyně sdělila, že žalovaného písemně, v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzvala k úhradě předmětného příspěvku dopisem ze dne 5. 5. 2022, ze dne 26. 5. 2022, ze dne 9. 6. 2022 a ze dne 22. 9. 2022, žalovaný však příspěvek v zákonné lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy ani následně na základě dalších upomínek dobrovolně neuhradil, a proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud a nárok na úhradu předmětného příspěvku uplatnila spolu s nárokem na náhradu nákladů spojených s uplatněním příspěvku v částce 4 x 300 Kč. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v rozhodnutí vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [právnická osoba] a upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [právnická osoba]. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný byl v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 a od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, v období od 27. 12. 2021 do 31. 3. [číslo] a od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v uvedené době ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 5. 5. 2022 (splatnost nastala 19. 7. 2022), ze dne 26. 5. 2022 (splatnost nastala 9. 8. 2022), ze dne 9. 6. 2022 (splatnost nastala 23. 8. 2022) a ze dne 22. 9. 2022 (splatnost nastala 6. 12. 2022). Podle ust. § 1 odst. 2. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ust. § 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. § 2 odst. 1, písm. l) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 částku 93 Kč a podle ust. § 2 odst. 1, písm. h) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 65 Kč. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný byl v době od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 a od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, v období od 27. 12. 2021 do 31. 3. [číslo] a od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 provozovatelem vozidla [registrační značka] osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a v uvedené době neměl k těmto vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jejich provozem. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 5 673 Kč (61 dní po 93 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 5 673 Kč (61 dní po 93 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 6 175 Kč (95 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč), ve výši 8 190 Kč (126 dní po 65 Kč, k tomu náklady na uplatnění nároku 300 Kč). Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 911 Kč s úrokem z prodlení, když tuto částku žalobkyně ve svém návrhu požadovala. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1970 z. č. 89/2012 Sb. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 529 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 077 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 911 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.