8 C 149/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 76 808 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 6. 4. 2020 při fyzickém napadení způsobil žalovaný újmu na zdraví pojištěnci žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], což bylo prokázáno rozsudkem [anonymizována dvě slova] [okres] ze dne 6. 1. 2022 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 1. 2022 Náklady léčení [jméno] [příjmení] uhradila žalobkyně ve výši 76 808 Kč, čímž jí vznikla škoda, kterou nyní uplatňuje po žalovaném. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud v rozhodnutí vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Žalobkyně k žalobě doložila oznámení o zranění osoby [číslo jednací], rozsudek [anonymizována dvě slova] [okres] ze dne 6. 1. 2022 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 1. 2022, 5.2021, vyčíslení regresní pohledávky ze dne 20. 4. 2021, výzvu žalovanému k náhradě nákladů ze dne 14. 4. 2022 a upomínku k úhradě. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Žalovaný dne 6. 4. 2020 při fyzickém napadení způsobil újmu na zdraví pojištěnci žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uhradila poškozené [jméno] [příjmení] náklady na ošetření ve výši 76 808 Kč. Žalobkyně tak má nárok na regresní plnění vůči žalovanému. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, kterou neuhradil. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Žaloba byla shledána jako důvodná, neboť z předložených důkazů je zřejmé, že žalovaný dne [datum] při fyzickém napadení způsobil újmu na zdraví pojištěnci žalobkyně [jméno] [příjmení] v celkové výši 76 808 Kč, kterou zaplatila poškozené žalobkyně. Touto úhradou vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na zaplacení plnění ve prospěch poškozeného, tzv. regresní nárok. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 76 808 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 673 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3 073 Kč a odměnu za dva úkony po 300 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.