8 C 259/2023-14 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 1. 2022 mezi žalovanou a žalobkyní, kdy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 3 541 Kč, když poslední splátka byla splatná dnem 15. 1. 2025. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 14,90 % ročně, RPSN činila 15,99 % ročně. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila, když úvěr nesplácela řádně a včas. Žalovaná částka 94 521,17 Kč představuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 93 021,17 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o bankovních službách, smlouvy o úvěru, přehledu plateb žalované, výzvy k zaplacení dlužné částky, výzvy k okamžitému zaplacení, oznámení o zrušení účtu a předžalobní upomínky, vzal za prokázané: Dne 19. 1. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala dne 19. 1. 2022. Žalovaná tento úvěr nesplácela řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Z uvedeného důvodu žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 15. 3. 2023 k okamžité úhradě celého dluhu nejpozději do 3. 5. 2023. Žalovaná tento dluh neuhradila a tím se dostal do prodlení. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák. Jelikož žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které čerpala úvěr ve výši 100 000 Kč, avšak řádně jej nesplácela, když se dostala do prodlení s jeho splácením, žalobkyně celý úvěr zesplatnila požaduje po žalované úhradu částky 94 521,17 Kč, představující nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 93 021,17 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 500 Kč. Protože žalovaná žalobkyni včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 3. 5. 2023. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 658 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 782 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 521,17 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 600 Kč ve výši 3 276 Kč úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.