8 C 358/2022-43 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] uzavřené dne 30. 12. 2015 mezi žalovaným a žalobkyní, kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal předmětný úvěr splatit formou měsíčních splátek ve výši 867 Kč spolu s povinnou splátkou spoření v částce 471 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 5,20 % ročně. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, když úvěr nesplácel řádně a včas. Proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila ke dni 25. 1. 2022. Žalovaná částka 180 181,63 Kč představuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 177 181,63 Kč a úvěrové poplatky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o bankovních službách, smlouvy o úvěru, přehledu plateb žalovaného, výzvy k zaplacení dlužné částky, výzvy k okamžitému zaplacení, oznámení o zrušení účtu a předžalobní upomínky, vzal za prokázané: Dne 30. 12. 2015 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o překlenovacím úvěru ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný tento úvěr nesplácel řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Z uvedeného důvodu žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Žalovaný tento dluh neuhradil a tím se dostal do prodlení. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl.o.z. Jelikož žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které čerpal úvěr ve výši 200 000 Kč, avšak řádně jej nesplácel, když se dostal do prodlení s jeho splácením, žalobkyně celý úvěr zesplatnila požaduje po žalovaném úhradu částky 180 181,63 Kč, představující nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 177 181,63 Kč a úvěrové poplatky ve výši 3 000 Kč. Protože žalovaný žalobkyni včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo úvěr zesplatnit, což učinila ke dni 25. 1. 2022. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 571,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 208 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 180 181,63 Kč sestávající z částky 8 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 920 Kč ve výši 5 443,20 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla dle § 160 odst. 1 o.s.ř. prodloužena na 15 dnů, tím je žalovanému poskytnut dostatečný prostor k plnění.