8 C 361/2022-14 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 75 386,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků nejpozději do 16. 1. 2022. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když svůj dluh ve stanovené době tedy do 16. 1. 2022 ho neuhradil a ocitl se tak v prodlení. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni ke dni 13. 2. 2022. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy revolvingovém úvěru ze dne 1. 6. 2021 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč a závazek žalovaného splatit vyčerpanou jistinu společně s úrokem a poplatky v pravidelných splátkách ve výši 11 % měsíčně z aktuální dlužné jistiny. Úrokovou sazbu 10,50 % měsíčně soud zjistil rovněž ze smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že si účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každou neuhrazenou splátku. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují právního předchůdce žalobkyně jednostranně od smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovanou. Ze sazebníku, který byl přímo součástí smlouvy, vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalovaný peněžní prostředky čerpal a jakým způsobem je splácel. Soud dále z přehledu plateb zjistil, že žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkovou částku 57 500 Kč a na svůj dluh uhradil částku 8 437,33 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad ani výši dlužných částek žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a z dopisu o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2022 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § [číslo] odst. 1 o.z lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1968 o.z dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1969 o.z po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle ustanovení § 2048 o.z ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy ze dne 1. 6. 2021 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec do výše 80 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 10,50 % měsíčně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, poplatků spojených s úvěrem a sjednané smluvní pokuty. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 133,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 016 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 386,03 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.