8 C 388/2022-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 16 993 Kč. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 3. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou. Částka 16 993 Kč představuje kapitalizovanou smluvní pokutu dle čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z částky 31 560 Kč od 8. 8. 2020 do 19. 5. 2022, když samotná jistina úvěru společně s příslušenstvím byla žalobkyni již přiznána v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 51/2021 a byla žalovanou zaplacena. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 3. 2020 soud zjistil, že věřitel, poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,24 % ročně. V článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru si žalobkyně a žalovaná sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze zůstatku neuhrazeného úvěru, a to v případě, že úvěr bude v důsledku prodlení ze strany žalované žalobkyní zesplatněn. Úvěr byl zesplatněn ke dni 24. 6. 2020, když celková dlužná částka činila 31 560 Kč, ohledně této částky bylo Okresním soudem Plzeň-jih rozhodnuto dne 28. 4. 2021 rozsudkem č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26. 6. 2021. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. V článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy sjednali žalobkyně a žalovaný smluvní pokutu pro případ, že v důsledku prodlení na straně žalovaného s plněním dluhu bude úvěr žalobkyní zesplatněn, a to ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná dlužila žalobkyni částku 31 560 Kč, jejíhož přiznání se úspěšně domáhala u soudu žalobou podanou u zdejšího soudu. Žalovaná uvedenou částku zaplatila žalobkyni dne 19. 5. 2022, tudíž za uvedené období od 8. 8. 2020 do 19. 5. 2022 náleží žalobkyni též smluvní pokuta z dlužné částky 31 560 Kč v kapitalizované výši 16 993 Kč, přičemž o tomto nároku žalobkyně za uvedené dlužné období od 8. 8. 2020 do 19. 5. 2022 nebylo v řízení sp. zn. 8 C 51/2021 doposud rozhodnuto. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč, přičemž tato částka představuje zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 933 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze 2,5 úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.