8 C 73/2023-16 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 19 425,37 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 17. 6. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 19,99 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek 900 Kč. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni 2. 4. 2022 a dlužná částka činila k tomuto dni 16 895,37 Kč na jistině, částku 1 339,70 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 1 388,16 Kč na zákonném úroku z prodlení. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 obč. z., jejíž součástí se staly úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 17. 6. 2020 smlouvu o úvěru, vyčerpal úvěr ve výši 25 000 Kč, a tento úvěr řádně nesplácel, vznikl tomuto dluh ve výši 16 895,37 Kč na jistině, částku 1 339,70 Kč na dlužném smluvním úroku, částku 1 388,16 Kč na zákonném úroku z prodlení, tedy celkem 19 425,37 Kč. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat předčasné splacení celého úvěru včetně příslušenství, což žalobkyně učinila ke dni 2. 4. 2022. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, představující náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 425,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.