1 C 76/2024-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále je také „žalobkyně“) a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , což žalovaná stvrdila svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu , Anonymizováno, - www., Anonymizováno, .cz. O vystavení rozpisu plateb byl žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy. Za poskytnutý úvěr se žalovaná dále zavázala hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své smluvní závazky. Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil původní věřitel pohledávku s účinností od , datum, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o tom, že se řízení částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 10,19 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vzala podáním ze dne , datum, , žalobu co do této částky zpět.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou půjčku spolu s minimálními měsíčními splátkami tak, jak je uvedeno shora, přičemž celková částka k úhradě včetně poplatků činila , částka, . Dále byl sjednaný smluvní úrok. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky.6. Pohledávka za žalovanou byla dne , datum, (s účinností od , datum, ) postoupena společností , právnická osoba, , na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované dopisem oznámena, kdy toto potvrzuje i doklad o odeslání. V tomto oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Tedy do , datum, , když bylo soudem předpokládáno, že oznámení mohlo být žalované doručeno nejdříve dne , datum, (30. 9.-, datum, – víkend).7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel profesionál. Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení občanského zákoníku chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením § 588 o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.9. Soud se tedy zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, s ohledem na výši sjednaných poplatků. Tyto jsou sjednány způsobem, který nápadně připomíná cenu půjčených peněz (úroku), a nic na tom nezmění, jakým způsobem jsou označeny. Cena půjčených peněz je bez pochyby podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (v tomto případě deset krát, když RPSN smlouvy činila 70,81 % a výše obvyklé sazby v březnu 2021, tedy v době uzavření smlouvy činila 6,97 %), stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu, když z obojího je zřejmé, že osoby, které o úvěry žádají, jsou většinou v tíživé životní situaci. Žalobkyně si proto musí být minimálně vědoma toho, že takové osoby nebudou schopny půjčené peníze vrátit včas. Zahrne-li pro takový případ do svých podmínek sankce (v podobě například různých poplatků) za prodlení v nehorázných sumách, zneužívá tím svého (silnějšího) postavení věřitele (a profesionála) a takovému jednání, nemůže být přiznána soudní ochrana.10. Jelikož nerovnováha v právech a povinnostech stran je v souzené věci významná, je nutno ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, neboť je třeba mít neustále na paměti, a aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku (vyjádřená v hlavě I.), která mají přednost před ostatními ustanoveními zákona. Protože soud smlouvu shledává absolutně neplatnou, uložil žalované, z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit dlužnou částku představovanou poskytnutými (a dosud nevrácenými) finančními prostředky ve výši , částka, , které se dostaly do majetkové sféry žalované (a o které byla žalobkyně ochuzena). Zároveň soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % jdoucí z této částky od , datum, do zaplacení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož je vydání bezdůvodného obohacení splatné na výzvu, mohl soud žalobkyni přiznat nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne , datum, , jelikož z oznámení o postoupení pohledávky, jejíž součástí je i výzva k úhradě dluhu, ze dne , datum, vyplývá, že byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky z dané smlouvy o půjčce nejpozději do , datum, . Následujícího dne, , datum, , tedy došlo k prodlení žalované. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 %, i přesto, že se jednalo o druhé pololetí roku 2023 a výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena Českou národní bankou na 15 %. Soud tedy přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení v procentuální požadované výši. Tímto bude zcela vypořádán nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované v souvislosti s touto neplatnou smlouvu. S ohledem na výše uvedené proto soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalované v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.