25 C 116/2023-68 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly po žalovaném vyklizení pozemku včetně domu na adrese [obec a číslo]. Žalobu odůvodnily tím, že žalobkyně jsou podílové vlastnice pozemku číslo st. 3/2, jehož součástí je stavba – rodinný dům v [adresa], přičemž každá žalobkyně vlastní ideální ½ nemovité věci. Žalovaný užíval předmětnou nemovitost na základě bezplatného přenechání užívání – výprosy, kdy žalovaný byl partner jejich zemřelé matky. Z důvodu nevhodného chování žalovaného žalobkyně odvolaly dne [datum] svůj souhlas s užíváním věci žalovaným a vyzvali jej k vyklizení nemovitosti. Žalovaný nemovitost nevyklidil ani po uplynutí poskytnuté lhůty a nadále užívá nemovitost bez právního důvodu.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí. [příjmení] [jméno] [příjmení] žil 41 let, přičemž v [obec] od roku 2006. Věcné břemeno k nemovitosti nebylo zřízeno, když matka s dcerami měla domlouvat, že jej v nemovitosti nechají dožít. O nemovitost se dle svých možností stará a hradí náklady související s užíváním nemovitosti. Nemá dostatek prostředků, aby se mohl odstěhovat.3. Na den [datum] soud ve věci nařídil ústní jednání, kdy se pokusil o smírné vyřešení sporu. Žalobkyním vadí chování žalovaného, způsob jeho života i způsob užívání nemovitosti. Mezi účastníky dochází ke konfliktům.4. Při ústním jednání konaném dne [datum] soud provedl žalobkyněmi navržené listinné důkazy a zjistil následující skutečnosti. Mezi účastníky bylo nesporné, že nemovitost je ve vlastnictví žalobkyň a žalovaný ji užívá, kdy mezi účastníky není uzavřena žádná smlouva. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobkyně svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovaným odvolaly, ale žalovaný se odmítá vystěhovat. Z výpisu Katastru nemovitostí pro [příjmení] kraj, k.ú. [obec] soud zjistil, že pozemek stavební p. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům v [adresa] je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň a nemovitost není zatížena žádným právem. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odvolaly souhlas s užíváním předmětné nemovitosti žalovaným a vyzvaly jej k vyklizení nemovitosti do 14 dnů od doručení dopisu. Předmětnou výzvu s odvoláním souhlasu žalovaný obdržel dne [datum]. Žalobkyně následně žalovaného vyzvaly k vyklizení a předání nemovitosti rovněž předžalobní výzvou dne [datum], kterou žalovaný obdržel dne [datum]. Žalovaný následně při jednání uvedl, že nemovitost užívá na základě uzavřené smlouvy. Soud žalovaného vyzval k jejímu prokázání, přičemž poskytl žalovanému lhůtu 30 dnů. Žalovaný svá tvrzení v poskytnuté lhůtě soudu nedoložil ani neupřesnil. Při následném jednání žalobkyně soudu předložily fotografie ohledně stavu nemovitosti, kdy z nich má soud za prokázané, že nemovitost není spravována v pořádku a čistotě. Žalovaný se vyjádřil tak, že v nemovitosti provádí rekonstrukci.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný užíval nemovitost na základě svolení žalobkyň, coby vlastníků nemovitosti. Strany tak uzavřely smlouvu o výprose v souladu s § 2189 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž žalobkyně jako vlastnice nemovitosti, kterou zdědily po své matce, ponechaly nemovitost užívat jejího druha. Žalobkyně svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovaným odvolaly dopisem ze dne [datum], který žalovaný obdržel dne [datum], přičemž lhůtu k vyklizení mu poskytly v trvání 14 dnů. Jelikož žalovaný nemovitost ke dni [datum] nevyklidil a neodevzdal zpět žalobkyním, užívá od [datum] předmětnou nemovitost bez právního důvodu. Skutečnost, že žalovaný byl druh původní majitelky nemovitosti není pro právní posouzení podstatné. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu na vyklizení předmětného bytu důvodnou, a proto výrokem I. tohoto rozsudku žalovanému uložil povinnost vyklidit předmětný dům ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.6. S ohledem na provedené dokazování, kdy žalobci svá tvrzení prokázali, shledal další dokazování v podobě slyšení svědků navržených žalobkyněmi za nadbytečné a upustil od jejich provedení. Rovněž důkazní návrhy žalovaného v podobě placených plateb žalovaným za elektřinu, plyn a televizi v předmětné nemovitosti soud neprováděl, když je shledal pro projednávanou věc nadbytečnými.7. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyním přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení činí celkem , částka, a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí věci, podání žaloby a účast při jednání dne [datum] a [datum]) po , částka, a jeden úkon v poloviční výši za předžalobní výzvu včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 3 písm. a) a. t., přičemž z důvodu právního zastoupení dvou žalobkyň se uvedené násobí dvěma a snižuje o 20 % v souladu s § 12 odst. 4 a.t. a dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve 21 % z částky , částka, , neboť advokát prokázal, že je plátce DPH. Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.