8 C 185/2024-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň-město dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , s.r.o.), IČO , IČO, , a žalovaným, probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostně žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalobkyně proto požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobkyně následně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. EPR , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , vyslovil Okresní soud Plzeň-město svou místní nepříslušnost a postoupil věc podepsanému soudu.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch bezhotovostně peněžní prostředky ve výši , částka, . Smlouva je signována pouze žalobkyní. Z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, ze dne , datum, a sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že na bankovní účet žalované byla dne , datum, zaslána částka ve výši , částka, z účtu společnosti , právnická osoba, , tj. právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, .6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. Dne , datum, byla žalované zaslána předžalobní výzva k plnění.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Soud došel k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však doložila smlouvu, která byla signována pouze žalobkyní, a nelze ji tak považovat za platně uzavřenou, jelikož ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Soud má však za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované vedeného u , právnická osoba, . dne , datum, částku ve výši , částka, . Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Pokud žalovaná neuhradila ničeho, má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Z důkazů předložených žalobkyní pak vyplývá, že tato požádala žalovanou poprvé předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.12. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.