8 C 217/2024-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o osobním účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Dne , datum, byla tato smlouva nahrazena smlouvou novou, jejíž nedílnou součástí jsou „Podmínky pro účty“. Následně uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o povoleném přečerpání. Žalobkyně následně umožnila žalované přečerpat její běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu , částka, , který byl dne , datum, navýšen na částku , částka, . Čerpané peněžní prostředky jsou až do výše úvěrového limitu úročeny sazbou ve výši 17,90 %. Dle čl. 4., právnická osoba, podmínek je žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatky. Dlužné poplatky žalované ve výši , částka, představují poplatek za výzvu ke splnění smluvních podmínek ve výši , částka, ze dne , datum, a poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, ze dne , datum, a , datum, . Podle čl. 5.3 obchodních podmínek byla žalovaná povinna zajistit na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě úroků a poplatků. Žalovaná se ocitla v prodlení se splácením úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně proto využila svého oprávnění a ke dni , datum, úvěr zesplatnila. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o ČSOB Plus Kontu č. , č. účtu, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně vést pro žalovanou běžný účet a poskytovat platební služby s ním spojené a poskytnutí debetní karty k účtu. Žalovaná se zavázala za sjednané služby platit žalobkyni poplatky. Nedílnou součástí smlouvy jsou mimo jiné obchodní podmínky pro účty a platby, obchodní podmínky pro platební karty a sazebník. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše , částka, , a to formou povoleného přečerpání běžného účtu č. , tel. číslo, do této výše. Z předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru vyplývá výše roční úrokové sazby ke kontokorentnímu úvěru 17,9 %. Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná kontokorentní úvěr čerpala a jakým způsobem byl úvěr splácen. Ze sazebníku soud zjistil výši jednotlivých poplatků. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně odstoupit od smlouvy v případě jejího porušení žalovanou. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, vyplývá, že tato poskytnutý kontokorentní úvěr zesplatnila ke dni , datum, a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.5. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.9. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta finanční částka formou povoleného přečerpání běžného účtu. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě, které se žalobkyně zavázala opakovaně poskytovat žalované finanční prostředky, a to formou povolení debetního zůstatku na běžném účtu žalované. Žalovaná měla právo tyto finanční prostředky kdykoliv čerpat až do sjednaného limitu , částka, . Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 17,9 % ročně. Své povinnosti však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého oprávnění vyplývající jí z příslušného ustanovení všeobecných obchodních podmínek, poskytnutý kontokorentní úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná tak neučinila, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované v souladu § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále úrok z dlužné částky úvěru ve výši 8,05 % ročně.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.11. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.