8 C 266/2024-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, (součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , částka ve výši , částka, za zpracování zápůjčky a částka ve výši , částka, za službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku, která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li) sjednáno, se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž datum poslední splátky bylo stanoveno na den , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku ve výši , částka, . Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena dne , datum, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit prostřednictvím 21 měsíčních splátek po , částka, (výše poslední splátky činila , částka, ), a to včetně poplatku ve výši , částka, a pojistného ve výši , částka, . Zápůjční úrokovou sazbu ve výši 88 % a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 14 651 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, .5. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .9. Soud na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši , částka, . S ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí úvěru (plnění ve výši , částka, ) je nutné smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 588 o. z. považovat za absolutně neplatné právní jednání, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodného obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, , má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádán. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši a podařilo se jí prokázat tvrzení v žalobě obsažená, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .11. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.12. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.