11 C 229/2025-46 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným postoupena na žalobkyni. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla právní předchůdkyně žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně pevné úrokové sazby ve výši 54 % ročně, poplatků a nákladů. RPSN smlouvy činila 70,81 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky ve výši , částka, jakožto jistiny, částky ve výši , částka, jakožto poplatku, částky ve výši , částka, jakožto dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, , částky ve výši , částka, jakožto kapitalizovaného úroku od , datum, do 21. 10. 20244 a částky ve výši , částka, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od , datum, do , datum, . Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 tohoto zákona Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Uzavřenou smlouvu však soud považuje za absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s ustanovením § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru.8. Soud v průběhu řízení zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěryschopnost žalovaného, avšak s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru přesto, že žalovaný nebyl úvěryschopný. Dle zjištění právního předchůdce žalobkyně uvedených v listině „Portál péče o zákazníky“ byl žalovaný ke dni uzavření smlouvy v zaměstnaneckém poměru, výše příjmů žalovaného činila , částka, měsíčně čistého. Celkové měsíční závazky žalovaného pak činily , částka, , když žalovaný mimo jiné splácel hypotéku a další úvěry částkou ve výši , částka, měsíčně. Za dané situace tak soud považuje uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Žalovaný má povinnost dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu poté, co byl k vrácení jistiny žalobkyní vyzván, neprokáže-li, že není v jeho možnostech jistinu žalobkyni vrátit najednou. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v průběhu řízení nečinný, soud vyšel z toho, že vrácení jistiny v jedné splátce je v možnostech žalovaného.9. O vydání plnění byl žalovaný poprvé prokazatelně požádán dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , ve kterém byl vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 2/3, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , představující 1/3 z celkově vynaložených nákladů ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.