11 C 236/2025-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , to vše se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, sdělila, že žalobkyně kontrolou spisového materiálu zjistila, že žalovaná v době před podáním žaloby uhradila celkem částku , částka, . V návaznosti na uvedené vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky , částka, v nároku č. , hodnota, a částky , částka, v nároku č. , hodnota, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Dále tedy požadovala žalobkyně k úhradě částku , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši 14, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla částečně vzata zpět, soud výrokem II. rozsudku řízení do uvedených částek zastavil.5. Provedenými důkazy byl dále zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, a z podaného výpisu o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně, poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, a to převodem na svůj účet. Výše roční procentní sazby činila 5 521,03 % za celý úvěr. Žalobkyně si dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá od , datum, do , datum, v částce , částka, . Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na uvedený úvěr zaplatila celkem částku , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku a poplatků (RPSN 5 521,03 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z. Soud má ve věci naopak za prokázané, že ze strany žalobkyně byla zkoumána úvěryschopnost žalovaného.8. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla na základě neplatného právního jednání žalované částku , částka, a žalovaná v době před podáním žaloby zaplatila žalobci částku celkem ve výši , částka, , k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 o.z. na straně žalované nedošlo. Podaná žaloba tak byla co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, resp. to z obsahu nevyplývá, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.