11 C 285/2025-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , Anonymizováno, , a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovaným postoupena na žalobkyni. Posouzení úvěruschopnost žalovaného provedla právní předchůdkyně žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že pobírá invalidní důchod a žádá, zda by mu mohl být určen splátkový kalendář.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, ve spojení s potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Žalovaný měl žalobkyni vrátit úvěr včetně a úroku ve výši 77,72 % ročně ve lhůtě do 42 měsíců. RPSN smlouvy činila 112,35 %. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy hradil formou dílčích plateb v celkové výši , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný toto tvrzení žádným způsobem nerozporoval, považuje soud výši provedených plateb za prokázanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady částky , částka, jakožto jistiny a kapitalizovaného smluvního úroku.5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Soud má ve věci za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, avšak s ohledem na výši sjednaného úroku (RPSN 112,35 %) považuje takto uzavřenou smlouvu za absolutně neplatné právní jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 o.z.7. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytla na základě neplatného právního jednání žalovanému částku , částka, a žalovaný v dílčích platbách uhradil částku ve výši , částka, , má žalovaný povinnost zbývající část této sumy ve výši , částka, žalobkyni vydat z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a to bezprostředně poté, co byl o vydání tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem požádán. O vydání plnění byl žalovaný poprvé prokazatelně požádán výzvou k plnění ze dne , datum, , ve které byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů od doručení této výzvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni částku , částka, nevydal, soud podané žalobě vyhověl co do jistiny ve výši , částka, a úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení, tedy ode dne , datum, . Žalovanému bylo soudem umožněno částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem, který bude následovat po měsíci po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. Ve zbytku pak byla podaná žaloba zamítnuta.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Ve věci byl poměrně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.