1 C 15/2026-35 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen také „žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr ve formě přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu. Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat peněžní prostředky do limitu původně , částka, a v případě jeho překročení šlo o porušení smlouvy a vzniku nepovoleného záporného zůstatku. Úroková sazba činila 21,9 % ročně. Žalobkyně však požaduje smluvní úrok ve výši, který odpovídá právním předpisům týkajících se spotřebitelských úvěrů. Žalovaný se dostal do záporného zůstatku, a proto v souladu se smluvními a produktovými podmínkami prohlásila žalobkyně ke dni , datum, dluh okamžitě splatným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky , částka, s příslušenstvím, které je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, k běžnému účtu č. 8637/10540/120780804/PD soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr ve formě přečerpání běžného účtu č. , č. účtu, do sjednaného limitu , částka, , přičemž dle všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek, které jsou součástí smluvní dokumentace, v případě, že by došlo k jeho překročení, došlo by k porušení smlouvy a ke vzniku nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím běžného účtu, na němž byl povinen udržovat objem příchozích transakcí ve výši, která v měsíčním průměru za tři po sobě jdoucí měsíce dosahuje nejméně jedné třetiny celkové výše úvěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána úroková sazba ve výši 21,9 %. Žalobkyně však požaduje úhradu smluvního úroku ve výši 12 % ročně s ohledem na novelu § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, včetně přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal hradit poplatky dle ceníku žalobkyně. Smluvní strany si dále přímo ve smlouvě (čl. Prodlení Klienta a jeho důsledky) sjednaly, že v případě prodlení je žalovaný povinen platit úrok z prodlení nejen z jistiny, ale rovněž i z včas nesplacených poplatků, úroků či smluvních pokut (v takovém případě se přičítají k jistině úvěru). Žalobkyně však dle svého tvrzení a samotné žaloby požaduje úrok z prodlení z poplatků a smluvních úroků z úvěru pouze ze splatných ve výši ke dni zesplatnění. Žalovaný dle výpisu z účtu porušil své smluvní závazky, neboť se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Žalobkyně proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila již vyčerpané částky úvěru jistiny včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni , datum, . Dlužná částka ke dni zesplatnění činila celkem , částka, , jak vyplývá z prohlášení o okamžité splatnosti. O zesplatnění dluhu byl žalovaný dle dokladu o odeslání ze dne , datum, žalobkyní informován. Žalobkyně požaduje k zaplacení částku , částka, na jistině, částku , částka, na poplatcích, částku , částka, na smluvním úroku a částku , částka, na zákonném úroku z prodlení (oba úroky splatné ke dni , datum, ). Dále pak žalobkyně požaduje úhradu smluvních úroků ve výši 12 % ročně z jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úhradu zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z celkové částky ve výši , částka, (sestávající se z jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, ) od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou k úhradě dluhu, tato mu byla odeslána dle dodejky dne , datum, . Žalovaný však ničeho na svůj dluh neuhradil., právnická osoba, úplnost soud dodává, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně žalobkyní zkoumána, k čemuž doložila listinné důkazy, ze kterých byla tato skutečnost osvědčena.6. Pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem dle dodejky dne , datum, .7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.8. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.9. Podle § 2675 o. z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby.10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.13. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu, jejíž součástí jsou produktové a všeobecné podmínky žalobkyně. Jelikož žalovaný porušil podmínky smlouvy, když přečerpal finanční prostředky, a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku na účtu a tento debetní zůstatek nevyrovnal, odstoupila žalobkyně od smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo i na úhradu úroků z prodlení ve shora uvedené výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.