1 C 23/2026-40 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaná, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to do , datum, . Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Z důvodu prodlení žalované se splacením úvěru vznikla žalované povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení v částce , částka, , poplatek , částka, za odeslané upomínky prostřednictvím SMS zpráv ve výši , částka, , poplatek , částka, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně se po žalované dále domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, . Také žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla nejdříve postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a následně na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala splatit poskytnuté finanční prostředky spolu s ročním úrokem ve výši 36,5 % do , datum, . RPSN smlouvy činila 5 395,58 %. Dle žalobkyně její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když uvedla příjem žalované, celkový příjem domácnosti a skutečnost, že žalovaná nesplácí žádný další úvěr. Z výpisu z účtu žalované však soud zjistil, že tato hradila další dřívější úvěry (, právnická osoba, , Flexifin, Kamali, apod.) a není tak pravdou, že by žalovaná nesplácela žádné další úvěry, tyto jsou zcela jasně zřejmé z podaného výpisu z účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně měla tyto výpisy z účtu žalované k dispozici, když tyto byly soudu na výzvu dodány žalobkyní, ale přesto nebyly zohledněny ve zkoumání úvěruschopnosti žalované. Nehledě na to, že z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že tato pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně a z tohoto není schopna splatit své závazky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když smlouva byla na straně žalované podepsána jedinečným kódem č. , hodnota, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, (dodejka z , datum, ) a která plnila i funkci předžalobní výzvy k plnění, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dní. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , právnická osoba, a smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na uvedený úvěr nezaplatila ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.5. Shora popsaný skutkový stav byl soudem právně hodnocen následujícím způsobem: Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky pak odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb. o elektronickém podpisu, účinný od , datum, , který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce účinné od , datum, (dále jen „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů.6. Podle článku 3 bodu 9 až 12 eIDAS se „ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.7. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.8. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.9. V průběhu procesu uzavření tvrzené úvěrové smlouvy nebyl obsažen žádný úkon žalované, jenž by bylo možné označit za uznávaný elektronický podpis. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla smlouva uzavřena v písemné podobě tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, neboť požadavek na její formu vzne